Uprchlíci na sebe letos strhli pozornost médií poprvé už v lednu, kdy se politici v atmosféře vyostřené útoky islamistů v Paříži přeli o to, zda přijmout 14 syrských rodin s nemocnými dětmi. Vlna mohutného mediálního zájmu se nicméně vzedmula až na přelomu dubna a května, a to v reakci na kroky evropských institucí. Uprchlíkům se tehdy věnoval summit Evropské unie (23. dubna), Evropský parlament záhy na to podpořil princip kvót na rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé země (29. dubna) a 13. května přišla Evropská komise s konkrétním návrhem, jak takové kvóty mají vypadat.
Tak se stalo, že se stávající kontroverze kolem migrantů propojila s proti-evropskou rétorikou (př. Haló noviny Ne! byrokratickému diktátu EU, 16. května), a pod vlivem dramatických reportáží z ostrovů Středozemního moře, přístavu Callais, českých nádraží a odjinud dále mohutněla. Počínaje druhou květnovou dekádou dosahovala kampaň informující o „těch druzích“ bezmála 1000 zpráv týdně. Během posledního sledovaného týdne (končil 26. červnem) se pak dále vystupňovala, když svým objemem atakovala hranici 2 000 zpráv a promítla se na rekordních 35 titulních stran celostátního a regionálního tisku. Nejvíce se v tomto ohledu angažovaly Lidové noviny (celkem 33 titulních stran) před deníky Právo (26) a MF Dnes (22).
Dynamiku mediální kampaně živila synergie mezi politiky a médii, jakož i navzájem se posilující vazba mezi médii a veřejným míněním (př. Právo Tři čtvrtiny Čechů odmítají přistěhovalce, 20. února). S enormním zájmem a emočním zaujetím přistupovala k tematice běženců internetová publicistika (TOP média: parlamentnilisty.cz, idnes.cz – blog). Internet obecně se na publicitě podílel nadstandardními 61 % a posiloval vnímání uprchlíků jako bezprostřední a naléhavé hrozby pro evropské státy.
Běženci byli v českých médiích typicky spojováni s islámem (12 % z celkem 22 919 analyzovaných příspěvků) a kvótami (9 %). Dalšími atributy jejich publicity byly bezpečnost (7 %) a sociální otázky (3 %), např. kontext sociálních dávek.