Nejpopulárnější mýty o COVID-19 v českých médiích

Image from iOS 1 scaled

Stojí za původem koronaviru sítě 5G nebo Bill Gates? Ochrání nás před pandemií česnek či dokonce dezinfekce vpravená do žíly? Analytici NEWTON Media se zaměřili na zmapování mýtů souvisejících s pandemií COVID-19. Sledovali dvě skupiny mýtů, a sice teorie o příčinách vzniku a šíření nemoci a také teorie, jak lze onemocnění čelit.

Českými médii a mezi veřejností se šíří řada mýtů, polopravd, lží a dezinformací týkajících se COVID-19. Některé z nich mohou působit úsměvně, jiné jsou však součástí rozsáhlých konspiračních teorií a výrazně komplikují boj s pandemií. A zatímco řadu mýtů se podaří snadno vyvrátit, některé vlivné dezinformace mají životnost mnohem delší a veřejnost jim stále věří, přestože byly mnohokrát vyvráceny. Pozitivní zprávou však je, že v českém mediálním prostoru převažují příspěvky, které se snaží konspirační teorie veřejnosti odhalovat a uvádět je na pravou míru nad těmi, které naopak tyto teorie berou vážně a přispívají k jejich šíření. Takové zmínky jsou doménou specifického typu médií (nejčastěji tzv. konspiračních webů) a v tradičních médiích se prakticky nevyskytují.

Světové spiknutí

Nejčastěji zmiňované konspirační teorie o příčinách nemoci COVID-19 spojuje přesvědčení, že koronavirus byl uměle vytvořený nebo aspoň uměle rozšířený, aby určitým elitám umožnil ovládnout svět. „V tradičních médiích je nejčastější konspirační teorií ta, která dává původ COVID-19 do souvislosti s instalací zařízení pro bezdrátový přenos dat v takzvané sítí 5G. Na druhé příčce se umístila teorie označující za původce pandemie amerického miliardáře Billa Gatese,“ říká Ivan Vodochodský, analytik Newton Media a dodává: „Výrazně k rozšíření medializace této teorie přispěl paradoxně prezident Miloš Zeman, který ji zmínil ve svém říjnovém televizním projevu coby odstrašující příklad, čemu jsou lidé ochotni věřit.“ Výrazně nižší publicitu mají teorie o původu pandemie v čínských laboratořích či, že se jedná o možnou americkou biologickou zbraň anebo, že COVID-19 se nekontrolovaně šíří kvůli migraci.

V sociálních médiích vítězí konspirační teorie přičítající vznik pandemie Billu Gatesovi. O polovinu nižší počet příspěvků jej dává do souvislosti s Georgem Sorosem, následovaným 5G sítěmi. Výrazně méně příspěvků se zaobírá COVID-19 coby čínskou nebo americkou biologickou zbraní. „Vidíme zde souvislosti s již známými konspiračními teoriemi, jakou je spekulace o Billu Gatesovi a jeho údajné snaze regulovat světovou populaci pomocí očkování. Podobně George Sorose je i v České republice obviňován ze zasahování do společensko-politického dění,“ uvádí Tomáš Kůst, analytik sociálních médií ze společnosti Newton Media. „Ze spekulací o vlivu USA a Číny zase můžeme vyčíst přetrvávající dělení světa na Východ a Západ. Dezinformace o vlivu 5G sítí a čipování, za kterým opět údajně stojí Bill Gates, jsou pak součástí konspiračních teorií o „Velkém bratrovi“, doplňuje Kůst.

Česnek nebo raději Savo?

Ve srovnání s konspiračními teoriemi o vzniku COVID-19 mohou některé návrhy na ochranu před virem či jeho léčbu působit úsměvně. Na druhou stranu i ty nejpodivnější rady bere část veřejnosti vážně a zatímco příliš česneku až tak moc neuškodí, tak konzumace chlóru nebo Sava v jakékoliv podobě je život ohrožující. Asi nejznámějším šiřitelem nebezpečných informací se stal v průběhu prvního roku pandemie bývalý americký prezident Donald Trump. Ten v jednom ze svých veřejných projevů zmínil injekci dezinfekčního prostředku typu Savo do žíly coby možnost léčby COVID-19.

Mediální odezva, kterou jeho vystoupení vyvolalo, byla veskrze odmítavá, což opět dokládá fakt, že také v případě mýtů o ochraně proti COVID-19 početně významně převládaly články, které je odhalovaly či kritizovaly. Řadu médií, ale také institucí a odborníků inspiroval Trumpův výrok k sepsání obsáhlejších návodů, jak se chránit před nákazou, a které prostředky jsou naopak neúčinné, čímž se podařilo řadu lží vyvrátit. S takovým přístupem přišla i Evropská komise, která vyvracela nejvlivnější dezinformace. Její příspěvek pak retweetoval Úřad vlády ČR.

Mezi nejpopulárnější údajné prostředky chránící před COVID-19 patřila v českých médiích kromě dezinfekce zvýšená konzumace česneku, následovaná alkoholem, a to jak pro vnější, tak i pro vnitřní užívání. Na jedné straně jej radil pít preventivně běloruský prezident Lukašenko, na druhé straně Světová zdravotnická organizace upozorňovala, že stříkání alkoholu na povrch těla nemá žádný účinek na virus, který už pronikl do organismu. Mezi další prostředky ochrany vůči COVID-19, které však již nedosáhly takové publicity, patří vysoušeče vlasů či rukou, kloktání ústní vody nebo dezinfekce povrchu těla chlorem.

Náhoda? Nemyslím si.

Odhalit, kdo dezinformační teorie vytváří, je složité. Jejich šíření na sociálních médiích pomáhají někteří uživatelé z nevědomosti, jiní to dělají pro upoutání pozornosti nebo pro své ekonomické či politické zájmy. Jde tedy hlavně o média, politiky a známé osobnosti. Nevědomky někdy mohou napomáhat šíření dezinformací i lidé, kteří takové teorie zesměšňují, protože jejich odpůrci budou pak budou vyvraceným teoriím důvěřovat o to více alespoň „na truc“.

Pozn.: Analýzu vyhodnocující četnost výskytu mýtů o příčinách a možné léčby a prevence onemocnění COVID-19 v tradičních médiích naleznete zde, analýzu výskytu v sociálních médiích naleznete zde. Obě analýzy vznikly pro projekt Infomore.cz, na kterém se společně podílí Fakulta sociálních věd UK, Lékařská fakulta MU v Brně a NEWTON Media. Projekt, jehož cílem je omezit šíření zavádějících informací o koronaviru, byl podpořen Technologickou agenturou České republiky.

Čtěte také

1 3
Blog

5 způsobů, jak využít media intelligence pro rozvoj turismu ve městech

I to nejmenší město se může stát turisticky atraktivní, když dokáže správně komunikovat své přednosti. Ať už jsou to přírodní krásy, zajímavá ubytování nebo historické památky – každé místo dokáže přitáhnout určitou cílovou skupinu. Jak ale dosáhnout toho, aby se návštěvníci rozhodli přijet zrovna k Vám?

IMG 9914
Blog

Společné setkání se zástupci státní správy v Museu Kampa

Ve středu 16. října 2024 jsme se v podvečerních hodinách sešli v krásném prostředí Musea Kampa v Praze ke společnému setkání členů týmu Newton Media a zástupců tiskových a komunikačních oddělení v rámci státní a veřejné správy.

akvizicni kampan 2
Blog

Moderní samospráva: Jak zefektivnit práci s mediálními daty 

Moderní úřad, pokud chce být otevřený a pružně reagovat na podněty veřejnosti, by se měl naučit pracovat s mediálními daty. Ta mu napoví nejen jaká nálada panuje ve společnosti v souvislosti s krajskou politikou, ale také dovolí rychle reagovat na mediální kauzy a PR krize. Kvalitní a pravidelný monitoring médií je zkrátka něco, co by žádný krajský ani městský úřad neměl zanedbat. Jak ale vybrat ten, který Vám poskytne tu nejvyšší přidanou hodnotu?

zálohování 2
Blog

Analýza mediálních výstupů příznivců a odpůrců zálohování 

V posledních letech se ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje nové téma, které by mohlo mít celospolečenské dopady, pokud se legislativně prosadí. Řeč je o snaze zavést povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek od nápojů s cílem zvýšit míru recyklace a opětovné využití již použitých obalů. Vláda sice novelu obalového zákona právě dnes schválila na svém zasedání, nicméně návrh ještě musí projít parlamentem. Proti kampani k zálohování se ale vzedmula i vlna kritiky a odporu vůči změnám v dosavadním systému. Který z těchto dvou táborů zatím vítězí v mediálním prostoru?

telefon kresba

Jdeme na to!