Zatímco ANO investovalo před evropskými volbami nejvíce do reklamy, v médiích byly v této souvislosti nejvíce vidět ČSSD a ODS. V souhrnné medializaci vedla jednoznačně ČSSD s 56 tisíci zmínek.
Foto: Pardubice 21.5.2014 Volební kampaň Eurovolby ANO. Zdroj: Michal Klíma / MAFRA / Profimedia.cz.
Grafika srovnává výdaje politických stran na reklamu v období leden-duben 2014 s jejich celkovou medializací a dále medializací související s evropskými volbami. Zdroj: Admosphere, s.r.o a NEWTON Media, a.s. (http://newtonmedia.cz – bez agenturního zpravodajství).
Srovnání nákladů politických stran na reklamu za leden až duben s jejich medializací přineslo jedno překvapení. ODS, u níž si pomalu zvykáme, že se stává malou stranou, se totiž objevila na druhé příčce, a to v reklamě (za ANO), v medializaci jako takové i v medializaci evropských voleb speciálně (vždy za ČSSD). Příliš naopak nepřekvapilo, že nejvíce peněz na reklamu před evropskými volbami vydalo ANO (> 13 mil. Kč). S ohledem na publicitu (celkovou i tu eurovolební) bralo hnutí nicméně až bronz (za ČSSD a ODS). Jeho publicita se značně prolínala s osobností Andreje Babiše, jenž figuroval v 15 % titulků a v 65 % případů v textu příspěvků. Sociální demokraté tolik před eurovolbami za reklamu neutratili (4,48 mil. Kč), zato ovšem z titulu největší vládní strany ovládli média, zejména pokud jde o celkovou publicitu, kde zaznamenali přes 56 tisíc příspěvků.
A jak si „velká trojka“ rozdělila nejvlivnější média v zemi? Jestliže v monitorované televizi a rozhlase byla situace víceméně vyrovnaná (ČSSD, ANO a ODS odtud čerpaly vždy 3-5 % své publicity), v celostátních denících vyčnívala nad ANO (7 %) a ČSSD (9 %) ODS (11 %), jež byla současně nejvíce exponována v titulcích (14 %). Ne vždy ovšem z toho mohla být nadšená – titulky Blesku jsou v tomto ohledu dosti výmluvné: ANO vede, ODS propadá, I kmotři nad ODS zlomili hůl, ODS milion kadeřnici vrátí apod. Kontroverzní mediální obraz modré strany „pečetila“ Jana Nagyová asistující u 6 % z veškerých zpráv o straně. ANO pronikalo do titulků méně (8 %) a ČSSD ještě vzácněji (5 %).
KSČM a TOP 09 respektovaly své volební preference. V celkové medializaci vytlačila KSČM ze čtvrté pozice vládní KDU-ČSL, ovšem komunisté se tam vrátili s ohledem na medializaci evropských voleb, před kterými vynaložili rovněž čtvrtý největší objem peněz na reklamu. TOP 09 si v reklamě i v médiích držela stabilně pátou pozici. KDU-ČSL těžila v médiích bezpochyby ze své vládní účasti (4.), přičemž za reklamu příliš neutrácela (7.) a také v souvislosti s eurovolbami nebyla příliš vidět (6.).
Je zajímavé, kolik za reklamu utratily Věci Veřejné a NS-LEV 21 Jiřího Paroubka. Skupina kolem Radka Johna (ve 24 % publicity VV) a Víta Bárty (29 %) se neztrácí z očí ani v médiích, kde zapletení mnoha véčkařů do mnoha kauz dává vzniknout poměrně obskurnímu mediálnímu obrazu této strany, se kterou se kdysi pojily velké naděje. Aneb „Politici jsou svým způsobem herci„, jak potvrdila nová místopředsedkyně strany a herečka Simona Chytrová (Deník 30.1.). Zato NS-LEV 21 i přes úctyhodný výdaj na reklamu (0,72 mil. Kč) v médiích výrazně ztrácela, což nemohla zvrátit ani horečná aktivita na webech typu parlamentnilisty.cz (27 % publicity), ani „one man show“ Jiřího Paroubka samotného, který figuroval v 71 % všech zpráv a ve 24 % případů v titulku.
Nejméně do reklamy před evropskými volbami investovali Svobodní (0,65 mil. Kč) a Zelení (0,58 mil. Kč). Obě menší strany v médiích posilovaly, ať již celkově či ve vztahu k eurovolbám, kde poskočily na 8. (Svobodní), resp. dokonce 7. pozici (SZ). Média je nezřídka spojovala s jejich předsedy Petrem Machem (ve 27 % publicity Svobodných) a Ondřejem Liškou (ve 20 % publicity SZ), přičemž v titulku byly strany nebo/a jejich vůdci exponováni v 19 % (Svobodní), resp. 16 % publicity – vždy nejčastěji na webech a mutacích Deníku. U Svobodných se publicita vůbec nejčastěji orientovala na kontext evropských voleb: v bezprecedentních 62 % případů.