Polská média bedlivě sledují vývoj na naší politické scéně po nedávných volbách, přičemž na nově vznikající vládu hledí spíše s nedůvěrou.
Foto: 22.11.2013 Konference LN, Co jsme udělali se svobodou, Polsko – české vztahy. Miloš Doležal (básník, spisovatel a publicista) Foto:MAFRA – Petr Topič
Českou politikou se v posledních týdnech detailněji zabývaly týdeníky Gość Niedzielny (15.11.) a Wprost (12.11.) a v Krakově vydávané noviny Dziennik Polski (12.11.). Všechny tři tiskoviny se shodují, že aktuální situace v Česku je nedobrá. Katolicky orientovaný Gość Niedzielny poukazuje na rozvrat dříve stabilizovaného systému, kdy se střídaly vlády pod vedením pravicové ODS a levicové ČSSD. Nyní ale ODS utrpěla volební debakl, oslabila i ČSSD, která získala podstatně méně hlasů, než se očekávalo. Otazníky nyní vzbuzuje především postava miliardáře Babiše, který se svým hnutím říjnové volby málem vyhrál.
Co bude s česko-polským partnerstvím v EU?
Gość Niedzielny i Dziennik Polski upozorňují, že Andrej Babiš, jenž nejspíše zamíří do vlády, je známý svými antipolskými výroky, jimiž útočil na přítomnost polských, údajně nekvalitních potravin na českém trhu. Dziennik Polski připomíná jeho vystoupení v České televizi, kde odmítl nabízenou polskou klobásu se slovy „já nejím ty vaše sračky“. Regionální list dále cituje českého politologa Jaroslava Zukersteina: „ Jestli chce Babiš spravovat stát jako vlastní firmu, pro kterou jsou Poláci největším konkurentem, tak polsko-české vztahy čekají velice těžké časy“.
To si myslí i Gość Niedzielny. Autor článku nazvaného „Český problém“ se obává vzniku slabé české vlády, která nebude pro Polsko partnerem v Evropské unii, jako tomu bývalo dříve, kdy se obě země shodovaly v otázkách rozpočtu nebo energetiky a společně bránily maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož chtěla EU usměrnit pomocí hospodářských a politických sankcí. Znepokojující je též rostoucí vliv neformálních nátlakových skupin svázaných s ruským kapitálem, které se pohybují v okolí prezidenta Zemana, domnívá se týdeník sídlící v Katovicích. Pryč jsou podle něj časy, kdy spolupráce s Polskem byla pro české politiky samozřejmostí.
Wprost: děsivý obraz české politiky aneb „Czeski film“
Týdeník Wprost si při popisu našich politických poměrů nebere servítky. Výmluvný je podtitulek článku: „Komunisté, extrémisté, sexuální skandály, korupce. Česká politika hnije“. Ostatně v samotném titulku se nachází slovní spojení „Czeski film“, které Poláci užívají pro absurdní, obtížně vysvětlitelné záležitosti. Týdeník vykresluje chaos v české politice, jenž odstartoval pádem premiéra Petra Nečase, který musel odstoupit mimo jiné proto, že jeho milenka z pozice ředitelky kabinetu úkolovala vojenskou tajnou službu.
Zahraniční pozorovatel české politiky se podle Wprostu nestačí divit. Zvláštní je například stabilní postavení komunistické strany, která nezměnila po roce 1989 název, rétoriku ani ideologii marxismu – leninismu. Mezi komunisty a pravicovými politiky se ustálil jakýsi kompromis. Pravice díky strašidlu komunismu získává voliče, naopak komunisté kritizují různé skandály, aniž by však pomohli některou nepravost odhalit. A to navzdory tomu, že působí v parlamentu, kde se to hemží lobbyisty, a mají přístup k různým dokumentům. Jakoby to všechno byla jen hra, naznačuje Wprost. Ten za největší potíž české politiky považuje korupci. Zakladatel Československa Tomáš Masaryk sice prohlásil „nebát se a nekrást“, české elity se ale touto radou neřídí, glosuje autor článku. Podle něj stál na počátku současného marasmu skandál s financováním ODS v druhé polovině 90. let. Autor připomíná i slavného „Pepu z Honkongu“, který přinesl ODS milionový sponzorský dar v igelitce. Tady někde prý začala všeobecná nedůvěra k českým politickým stranám.
Szcygieł: Češi žijí o víkendu
České stopy se v polském tisku samozřejmě nevyskytují pouze na stránkách vyhrazených politickému zpravodajství. Nahlédnout do české duše pomohl čtenářům regionálního listu Głos Pomorza (22.11.) u nás dobře známý novinář Mariusz Szcygieł. Ten zastává teorii, že čas od pondělí do pátku tráví Češi v jakési čekárně na skutečný život, který začíná až o víkendu na chalupě, kde se v děravých ponožkách stříhá živý plot, griluje a pije pivo. Proč si tak Češi užívají volno? Szcygieł zde spatřuje souvislost s vysokým počtem ateistů v naší společnosti. Na rozdíl od Poláků – katolíků nevěří Češi – ateisti na život po smrti, a proto si chtějí užívat tady a teď. Díky tomu, že se neopírají o jistotu víry, stále hledají na všechno odpověď a jsou většími skeptiky. Možná i zde lze hledat jednu z příčin naší politické krize.