Tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček nevyužívá svůj účet na Twitteru jen ke sdělování informací, ale spíš ke sdílení svých názorů a rozdmýchání emocí. Za posledních pět týdnů, kdy je na prezidenta upřena vyšší pozornost kvůli jeho hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici, v sobě více jak polovina Ovčáčkových příspěvků nesla emoční či názorové zabarvení. Častěji se jednalo o kriticky laděné příspěvky, jejichž adresáty byli hlavně novináři a politici.
Tiskový mluvčí Jiří Ovčáček publikoval od 13. září do 20. října 2021 přes 200 tweetů. Jeho aktivita na této sociální síti tak nevybočovala z dlouhodobého průměru, byla spíše pod ním. Více jak polovina jeho tweetů obsahovala kritický (33 %) nebo pozitivní (23 %) sentiment a vzbuzovala negativní či pozitivní konotace. Čistě informativně laděné sdělení představovaly méně než polovinu tweetů (44 %).
„Při analýze jednotlivých příspěvků jsme sledovali jejich kontext,“ vysvětluje analytik Michal Hroneš ze společnosti Newton Media a uvádí příklad tweetu s latinským citátem „Mala mens, malus animus“, který byl v rámci Ovčáčkova profilu za sledované období nejvíce diskutovaným. „Věta, která zní v překladu Zlá mysl, zlý duch, vzbuzuje negativní emoci hlavně s ohledem na okolnosti a načasování příspěvku,“ říká Hroneš.
Nejčastějším terčem negativně zabarvených příspěvků byli odpůrci prezidenta Miloše Zemana, nejvíce pak novináři a politici. „Pokud tweet obsahuje kritiku či negativní sentiment, je s 80% pravděpodobností jisté, že kritizovaným subjektem bude novinář nebo politik,“ říká Hroneš. Proti těmto skupinám se mluvčí vymezuje dlouhodobě. Ovčáček sám prezentuje jako jednu ze svých důležitých rolí být „hrází těm, kteří zlořečí“, což zmínil ve svém tweetu z 15. října, kde zároveň dodal „Jak řekl jednou pan prezident: Jsi můj štít a meč“. Nespokojenost médií a politiků se stylem a (ne)dostatečným informováním o stavu prezidenta vysvětloval Ovčáček např. tím, že se této skupině hroutí „pracně budovaná lež o zcela nemohoucím panu prezidentovi“ a jejich údajnou snahu o ochranu prezidenta označil jako „neskutečnou faleš“.
Relativně často pak mluvčí při kritice využívá historických paralel a přirovnání. V jednom ze svých posledních (a také nejdiskutovanějších) postů z 19. října tak přirovnal aktuální dění k neblahým historickým událostem let 1938, 1948 a 1968. V dalším tweetu vyzdvihoval historickou úlohu Kanceláře prezidenta republiky jako posledního místa, kde ve zlomových časech „vlál už rozdrásaný prapor svobody“. V rámci obrany prezidenta před „pokryteckými a zlými útoky“ mluvčí využil informace o počtu a délce hospitalizací prezidenta Václava Havla. Chování politiků a novinářů neváhal označit za horší, než jak se chovali „nacisté k Emilu Háchovi za protektorátu“.
Motivem pro četnější kritiku práce novinářů však nebylo za poslední měsíc pouze informování o stavu prezidenta, ale také kauza Pandora Papers. Zde mluvčí využil narativu o „probruselské koalici“ či „mocenských silách v zahraničí“. Zpochybňováním kauzy Pandora Papers tak de facto podporoval Andreje Babiše a hnutí ANO, což je ostatně jeden z mála politických subjektů, vůči němuž mluvčí komunikuje s pozitivním vyzněním. Důkazem může být tweet z prvního dne voleb do Poslanecké sněmovny, kdy Ovčáček sděloval, že odvolil a řekl „ANO republice“. Naproti tomu vůči (donedávna) opozičním stranám vystupoval mluvčí negativně, nejčastěji byla terčem jeho kritiky koalice Pirátů a Starostů (např. zde nebo zde nebo zde). V rámci dění kolem hospitalizace prezidenta pak neopomněl v tweetu z 16. října zdůraznit, že „svolavatelkou demonstrace je podporovatelka Pirátů“.
Na druhou stranu, Ovčáčkův twitterový profil není pouze zdrojem negativně laděných postů. „Nejpopulárnější tweet byl co do součtu různých typů interakcí nekonfliktní příspěvek žádající o „citlivý přístup k hospitalizaci pana prezidenta“,“ říká Michal Hroneš ze společnosti Newton Media. Tweety vzbuzující pozitivní emoci jsou nejčastěji reprezentovány pozdravy či přáním hezkého dne, typicky jsou doprovázeny i fotografiemi přírody či historicko-náboženských památek (např. zde nebo zde). Další podstatnou část emočně pozitivně zabarvených tweetů tvoří poděkování všem, kteří píšou „krásné vzkazy panu prezidentovi“ vyjadřující mu podporu a brzké uzdravení. A i když se v drtivé většině příspěvků vyjadřuje k novinářům či politikům (vyjma Andreje Babiše) kriticky, ojediněle jim neváhá i poděkovat (např. zde).