Katalánsko, pyšné na svůj vlastní jazyk a identitu, je španělským nejbohatším a nejvíce industrializovaným regionem. Je také regionem s nejsilnějšími separatistickými tendencemi, které zesílila ekonomická krize, jež Španělsko citelně zasáhla.
Foto: Demonstrace za nezávislost Katalánska v lednu 2014. Zdroj: ČTK/AP/Manu Fernandez
Katalánská místní vláda naplánovala na letošní rok referendum o státní samostatnosti. Cesta k němu se ale zkomplikovala, když při nedávném hlasování ve španělském parlamentu jen 47 poslanců zvedlo ruku pro svolení Kataláncům hlasovat v referendu o nezávislosti, zatímco 299 jich bylo proti. Prezident Katalánska Artur Mas to okomentoval slovy, že se „Madrid bojí hlasu katalánského lidu“. Argumentem premiéra Mariana Rajoye se stala sama španělská Ústava, ve které stojí, že o odtržení celého regionu mají mít možnost hlasovat všichni Španělé. Podle Rajoye jsou dveře pro ty, kdo by se chtěli oddělit, otevřené: jen mají začít se změnou Ústavy.
Noviny při hodnocení výřečnosti politiků po očku sledují Skotsko
Jak se k situaci postavila média v zemi? Samozřejmě je zajímá, co bude dál. Druhý největší španělský deník, pravicový El Mundo, chválí přesvědčivost a jednotu rozhodnutí, ale podotýká, že je teď potřeba začít řešit hlubší problémy a konfrontovat sociální rozdíly v Katalánsku k dosažení společného funkčního soužití. Také vyčetl Arturu Masovi jeho neúčast na debatě před zmíněným hlasováním v parlamentu. Zástupci, které místo sebe vyslal, prý nebyli tohoto úkolu hodni. Terčem výtek se stali i jiní političtí představitelé, jako třeba Marta Rovira z Katalánské Republikánské Levice (ERC), jejíž projev byl prý „naivní“. Premiér Mariano Rajoy nebo Alfredo Pérez Rubalcaba z opoziční PSOE naopak sklidili svým „mnohem konzistentnějším“ projevem pochvalu. Zvlášť Rubalcaba byl téměř oslavován za připodobnění katalánské komunity, která je toho názoru, že by jí bylo lépe bez Španělska, k těm v Evropské unii, kteří mají pocit, že by jim bylo lépe bez chudých jižních zemí.
Konzervativní deník ABC pozdvihl premiérovo vystoupení v debatě, které prý bylo jedním z jeho nejsilnějších. Podle ABC Mariano Rajoy dokázal, že pozice katalánské vlády je neoprávněná, aniž by se musel uchylovat ke zbytečné melodramatičnosti. Levicový El País zaujal spíše neutrální pozici názorem, že úterní hlasování otevřelo dveře dialogu mezi Madridem a Barcelonou. Podpořil vyjádření premiéra, že prvním krokem by měla být spíše diskuze o reformě Ústavy.
K této věci se katalánský deník El Periodico staví skepticky. Podle něj by tato diskuze vůbec měla naději na úspěch, jen pokud by ji podpořila vládnoucí Lidová strana, což v současnosti „nemá na seznamu“, jak píše deník v úvodníku. Katalánská La Vanguardia k této věci ještě upozorňuje, že se španělskou Ústavou by se nemělo jednat jako se zavřenou knihou.
Ve Španělském království nejen média jedním okem sledují Skotsko, ve kterém se o nezávislosti bude konat referendum již letos v září. Pro britský The Telegraph se vyjádřil ministr ekonomiky(ministry of economy and knowledge of Catalonia) Katalánska Andreu Mas-Colell, který shrnul třemi slovy svůj pocit ze skotského referenda: „obdiv, respekt a závist“. Podle ministra ale tyto dvě situace nelze srovnávat, Skotsko je totiž ve svém boji o několik kroků napřed. Pro Katalánce je nyní důležité moci si říct: „máme referendum“.
Výsledek skotského hlasování je pro Katalánsko důležitý ještě v něčem jiném, než jen v inspiraci. Kdyby vyšla Evropská unie nezávislému Skotsku vstříc, bylo by to pro Katalánce povzbuzení.
Na internetové frontě klid?
Že není ani poté, co Madrid odsoudil katalánské referendum jako nezákonné, všemu konec, ukazuje i nově vzniklý projekt iniciativy Diplocat. Ta spustila internetové stránky www.cataloniavotes.eu, kde zřetelně Madridu vzkazuje, že zatím neměl poslední slovo. Na stránkách velkými číslicemi bliká odpočet vteřin, které zbývají do referenda. Diplocat chce prostřednictvím internetových stránek a sociálních sítí osvětlit i katalánskou stránku debaty o nezávislosti pro lidi, které téma zajímá, ale neumí španělsky.
Web je bohatě podporován – financuje ho katalánská vláda, odbory a dokonce fotbalový klub FC Barcelona. Odpověď na otázku, jestli půjdou Katalánci, až 9. listopadu odpočet skončí, k volebním urnám, je zatím velmi nejistá.