Jak hodnotit přínosnost sociální sítě?

Mapa sveta - socialni site

Dá se říci, zda je některá sociální síť přínosná, či nikoliv? Zda šíří dobro, nebo páchá zlo? Vždyť vše má svou cenu a ani takový facebook vlastně není zadarmo.

 

Foto: Slovák Martin Vargic složil světovou mapu známých internetových společností. Zakomponoval do ní nejpoužívanější sociální sítě, prohlížeče a nejnavštěvovanější stránky internetu vůbec.

Na Mediainfu nedávno vyšel text „Světlo na sociálních sítích“. Po jeho přečtení jsem cítil potřebu pojmout otázku přínosnosti sociálních sítí šířeji. Níže jsem proto identifikoval čtyři dimenze fungování sociálních sítí, na nichž je možné či žádoucí jejich (ne)přínosnost zkoumat. Referenčním objektem pro jejich stanovení mi přitom byl člověk coby individuální bytost, kterážto zasluhuje bezpečí, úctu a péči. Užití „přínosné“ sociální sítě jí proto má více dát nežli vzít.

Přidaná hodnota

Známe to asi všichni. Sociální sítě jsou tu od toho, aby nás propojovaly, umožňovaly sdílení a šíření obsahu, jejž na ně vložíme, a někdy také umocňovaly náš dopad na svět kolem. Taktéž umožňují hledat a nacházet, což ve formě „dojemných setkání“ dobře popsal zmíněný článek o „světle“. Kromě toho ale může přínosná sociální síť nabídnout několik dalších benefitů. Může zprostředkovat sdílení zájmů, zkušeností a potřeb svých uživatelů. Rovněž by se na ní měly dát realizovat různé formy spolupráce včetně crowdsourcingu a sdílení dat a přenosu znalostí – tedy nikoliv pouhých informací. Stranou by neměl zůstat ani byznys, ať už jde o přímou či nepřímou tvorbu pracovních míst, poskytování prostoru pro reklamu či kontaktů a komunikačních kanálů pro obchod.

Lidumilství 2.0

Uživatelé sociální sítě by měli mít možnost se čas od času ze své vůle či aspoň za svého vědomí a souhlasu stát více než jen součtem částí a svou kolektivní inteligencí někomu ušetřit čas a peníze, ať už jde o dárcovské sbírky, správu věcí veřejných či koordinaci dobrovolnictví. Sociální sítě by měly být snadno upotřebitelné i pro řadu dalších bohulibých aktivit, až už jsou charitativní, humanitární, vzdělávací, vědecké, filantropické či neziskové. Například YouTube proto neziskovým organizacím zpřístupňuje některé nadstandardní funkce zdarma.

Respekt, úcta, bezpečnost

Sociální síť má svého uživatele chránit a respektovat. Nejde zde jen o nutné minimum, jako jsou ochrana soukromí či zabezpečení účtu před zneužitím, ale jedná se i o potýkání se s kriminálním jednáním či sociálně-patologickými jevy. Dobrou vizitkou je přitom proaktivní přístup, a nikoliv například mazání účtů podporujících terorismus až poté, co je někdo nahlásí. Sociální síť také nemá být kybernetickou zlatou klecí. Uživatel by měl mít nejen právo se zaregistrovat, ale i právo odejít a to bez následků a beze stop. Snadné smazání profilu a případné digitální stopy vytvořené dosavadním používáním sítě by mělo být samozřejmostí. Takový facebook však mívá problém odpustit si vytváření tzv. šedých profilů i u lidí, kteří na něm vědomě nikdy registrováni nebyli. Celé je to otázka kontroly. Má uživatel kontrolu nad tím, co síti svěřil a co mu síť bude nabízet? Občas je dobré se ozvat a ověřit si, zda je u provozovatele vše legální.

„Duševní ergonomie“

Poslední neopominutelnou vlastností „přínosné sociální sítě“ je její „uživatelská přívětivost“, a to na duševní a možná i krapet duchovní úrovni. Spojuje nás sociální síť s ostatními lidmi, nebo přetrhává naše pouto s těmi, které v reálném světě máme za přátele? Navazuje plynule na svět kolem nás, nebo nám z něj nabízí nebezpečný únik? Zahlcuje nás informačním balastem, nebo nám dává a pomáhá vybírat to nejlepší a relevantní, a to jak z hlediska objemu informací a znalostí, tak kvality sociální interakce? Než příště otevřete facebook, zamyslete se nad jeho přínosem. Přináší Vám víc, než kolik si bere? Času, energie, dat o soukromí, duševního vlastnictví… Nenechme se zmýlit slovy největší sociální sítě na světě. Facebook není zdarma, zadarmo jsou k mání jen jeho uživatelé.

Jan Kužvart
analytik Asociace pro mezinárodní otázky
 

 

Čtěte také

1 3
Blog

5 způsobů, jak využít media intelligence pro rozvoj turismu ve městech

I to nejmenší město se může stát turisticky atraktivní, když dokáže správně komunikovat své přednosti. Ať už jsou to přírodní krásy, zajímavá ubytování nebo historické památky – každé místo dokáže přitáhnout určitou cílovou skupinu. Jak ale dosáhnout toho, aby se návštěvníci rozhodli přijet zrovna k Vám?

IMG 9914
Blog

Společné setkání se zástupci státní správy v Museu Kampa

Ve středu 16. října 2024 jsme se v podvečerních hodinách sešli v krásném prostředí Musea Kampa v Praze ke společnému setkání členů týmu Newton Media a zástupců tiskových a komunikačních oddělení v rámci státní a veřejné správy.

akvizicni kampan 2
Blog

Moderní samospráva: Jak zefektivnit práci s mediálními daty 

Moderní úřad, pokud chce být otevřený a pružně reagovat na podněty veřejnosti, by se měl naučit pracovat s mediálními daty. Ta mu napoví nejen jaká nálada panuje ve společnosti v souvislosti s krajskou politikou, ale také dovolí rychle reagovat na mediální kauzy a PR krize. Kvalitní a pravidelný monitoring médií je zkrátka něco, co by žádný krajský ani městský úřad neměl zanedbat. Jak ale vybrat ten, který Vám poskytne tu nejvyšší přidanou hodnotu?

zálohování 2
Blog

Analýza mediálních výstupů příznivců a odpůrců zálohování 

V posledních letech se ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje nové téma, které by mohlo mít celospolečenské dopady, pokud se legislativně prosadí. Řeč je o snaze zavést povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek od nápojů s cílem zvýšit míru recyklace a opětovné využití již použitých obalů. Vláda sice novelu obalového zákona právě dnes schválila na svém zasedání, nicméně návrh ještě musí projít parlamentem. Proti kampani k zálohování se ale vzedmula i vlna kritiky a odporu vůči změnám v dosavadním systému. Který z těchto dvou táborů zatím vítězí v mediálním prostoru?

telefon kresba

Jdeme na to!