ITAR TASS (Informační telegrafní agentura Ruska Telegrafní agentura Sovětského svazu) je ruská státní zpravodajská agentura, která letos slaví 110 let od svého založení. Spadá pod kompetenci federální vlády a pod heslem „aktuálně, spolehlivě, kvalitně“ poskytuje informace o dění v Rusku do celého světa. Její očividné propojení s politickou elitou země je ještě zřetelnější, pokud se podíváme na to, jakým způsobem ITAR denně informuje o ukrajinské krizi.
Foto: Ústředí ITAR-TASS v Moskvě. Zdroj: Profimedia.cz
Aktuálně, spolehlivě, kvalitně
Zaměstnanci ITAR TASS tvrdí, že v dnešní době je obtížné najít v záplavě médií ta, která poskytují kvalitní informace. Jedním takovým, na něž se lze 100% spolehnout, je právě ruská zpravodajská agentura ITAR. Důkazem je podle nich i fakt, že mají na 5000 odběratelů z řad zahraničních médií, diplomatů, podnikatelů i finančních institucí, kteří se na jejich informace spoléhají, což je na národní zpravodajskou agenturu velmi slušné skóre. Kromě internetových stránek v ruštině a angličtině poskytuje ITAR vzhledem k poptávce své služby ještě v dalších čtyřech světových jazycích: němčině, francouzštině, španělštině a arabštině. Dále spolupracuje se 60 zahraničními zpravodajskými agenturami a mnoha mezinárodními organizacemi, jako je například UNESCO. V postsovětském prostoru má ITAR na 74 poboček a ve zbytku světa dalších 65 s asi stovkou respondentů. V jejím čele stojí od roku 2012 jako generální ředitel Sergei Michailov (shoda jmen s mafiánským bossem a jedním z nejnebezpečnějších lidí planety je čistě náhodná), jehož sympatie k prezidentu Putinovi a jeho politice jsou známé. To mu zaručilo například i účast v prestižním prezidentském programu výcviku top managerů.
Krize na Ukrajině
První téma na hlavní liště ruskojazyčné verze ITARu nese název „Krize na Ukrajině“. Denně se v sekci objevují desítky nových článků, jejichž četba vyvolává dojem téměř fyzické přítomnosti prezidenta Vladimira Putina. Ten je ostatně společně se svým tiskovým mluvčím Dmitrijem Peskovem a ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem asi nejčastěji citovaným zdrojem. ITAR nejen že jejich specifickou rétoriku slovo od slova cituje, což je úkolem každé zpravodajské agentury, ale také chytře a konzistentně propaguje. ITAR je, spolu s dalšími státem kontrolovanými médii, vlastně mluvčím federální vlády. Jistě stojí za to, podívat se ze západní perspektivy na ruskou oficiální interpretaci událostí na Ukrajině, která se dramaticky liší od té, kterou nalezneme v západních médiích.
Ultrapravice, hrozba…
V rámci ukrajinské krize ITAR představuje prozatímní vládu v Kyjevě jako neschopnou a nelegitimní. Nejenže nemá situaci v zemi pod kontrolou, ale nedokáže, či snad dokonce nechce, zkrotit extremistické síly a nepřímo tak podporuje případný budoucí vznik občanské války. Místo toho, aby jednal, shazuje premiér Arsenij Jaceňuk naprosto iracionálně vinu za napjatou situaci na Rusko. Na Ukrajině tak rostou ultra nacionalistické tendence, v jejichž pomyslném čele stojí radikální skupina Pravý sektor, která prakticky ovládá západ Ukrajiny a snaží se dobýt i její východní regiony. Neschopnost kyjevské vlády se podle ministra Lavrova plně projevila při velikonoční přestřelce ve Slavjansku na východě země, při níž vinou pravicových radikálů zemřel nevinný civilista a další byli zraněni.
Puč a znovusjednocení
Podle oficiálního stanoviska Kremlu, hojně podporovaného ITARem, není současná ukrajinská vláda legitimní, a proto ani nemůže kvalitně vykonávat své povinnosti. K moci se dostala pomocí ozbrojeného puče a donutila řádně zvoleného prezidenta Viktora Janukovyče opustit vlast pod hrozbou smrti. Ten nyní z ruského exilu vyzývá Kyjev k mírovému řešení krize, které by zabránilo dalšímu krveprolití ve východní části Ukrajiny, kde běžní lidé doslova bojují za životy své i svých dětí. Ještě že se Ruské federaci podařilo znovusjednotit Krym s Ruskou federací a uchránit tak alespoň část ruské menšiny před životem v tak nepříznivých podmínkách. ITAR přináší obsáhlé zprávy o tom, že tuto radostnou událost slaví celé Rusko. V Čeljabinsku se například začaly razit pamětní stříbrné mince, které historický moment znovusjednocení poloostrova s mateřskou Federací připomínají.
Studený Západ
Takto nestabilní situace je pro sousední mírumilovné, avšak nikoliv bezzubé Rusko samozřejmě nebezpečná. To se proto snaží všemožně přispět k mírovému řešení krize. Moskva usiluje o dialog se svými západními protějšky i Ukrajinou, chce spolupracovat a překonat stále živé dědictví studené války. Tomu ale brání postoj západních partnerů. Antagonismus mezi východním a západním blokem je podle prezidenta Putina trvale živen Severoatlantickou aliancí, která je ze své podstaty rusofobní a neschopná překonat svou expanzivní a agresivní povahu. Stejná jsou i západní média, jejichž redaktoři mají podle ITARu přikázáno ukazovat Rusko ve špatném světle a udržovat tak studenoválečnou atmosféru stále živou. Podle prezidentova mluvčího Peskova by z tohoto důvodu měla na mezinárodní scéně proběhnout diskuse o tom, jak řešit situaci médií, která podávají pouze jednostranné informace. Co by výsledky takové debaty asi přinesly Rusku?