Internet a digitální technologie vůbec představují pro autorské právo velkou výzvu. Na jedné straně nabízí autorům nové možnosti šíření výsledků jejich tvorby, ale také „umožňují i jednoduché a rozsáhlé porušování jejich práv,“ říká v rozhovoru pro Mediainfo.cz JUDr. Adéla Faladová, zástupkyně ředitele Odboru autorského práva Ministerstva kultury ČR.
Foto: Ilustrační, Zdroj: Profimedia.cz
Jak vnímáte v Česku stávající úroveň ochrany práva autorského a práv s ním souvisejících, resp. kde/v čem vnímáte mezery a případné nedostatky?
Úroveň ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících je z hlediska právní úpravy, tj. autorského zákona a dalších předpisů, které se autorských práv přímo či nepřímo dotýkají (např. trestní zákoník, správní předpisy upravující postupy celních orgánů apod.), zcela srovnatelná s úrovní v ostatních evropských i mimoevropských států. Jiná otázka je, zda i povědomí široké veřejnosti o autorském právu je srovnatelné se situací v jiných státech.
Čím vším se aktuálně odbor autorského práva ministerstva kultury zaobírá?
V těchto týdnech se především věnujeme projednávání návrhu nové směrnice EU, kterou by se měla sjednotit pravidla pro fungování kolektivních správců práv a pro licencování užití hudebních děl na internetu.
Jaké změny nás čekají (nejen v souvislosti s předcházející otázkou) v bližší, nebo vzdálenější budoucnosti, resp. co např. další novela autorského zákona?
Autorský zákon z roku 2000 byl novelizován již celkem patnáctkrát, ale některé z novel byly zcela marginální a nijak zásadní z hlediska autorského práva. Nyní je připravena další novela, kterou by měly být do autorského zákona transponovány dvě nové evropské směrnice z roku 2011 a 2012, a sice směrnice o prodloužení doby ochrany práv ke zvukovým nahrávkám a směrnice o tzv. osiřelých dílech. Projednávání této novely v českém parlamentu bylo přerušeno vzhledem k rozpuštění Sněmovny. Poté, co bude ustavena Sněmovna nová, mělo by se v projednávání návrhu novely urychleně pokračovat, protože v případě první z uvedených směrnic budeme ve skluzu (právní úprava by měla nabýt účinnosti k 1. listopadu tohoto roku, což se samozřejmě nestihne).
Připraveny jsou rovněž návrhy změn autorského zákona, které by měly zjednodušit digitalizaci knihovních fondů, konkrétně osiřelých děl a tzv. děl nedostupných na trhu, a dále zvýšit transparentnost kolektivních správců apod. V návaznosti na přijetí směrnice o kolektivní správě práv, které je zatím očekáváno na jaře 2014, se bude muset začít pracovat na rozsáhlejší novelizaci úpravy kolektivní správy práv, nikoli nutně co do obsahu, ale co do podrobnosti některých ustanovení.
Které “kauzy”, resp. “případy” Vám aktuálně zabírají nejvíc pracovního času? (ptám se s ohledem na fakt, že jste kontaktním místem ochrany autorského práva u nás – jak rozsáhlý je počet „hlášení“, které k Vám přicházejí?)
Odbor autorského práva Ministerstva kultury je, zjednodušeně řečeno, zodpovědný za legislativu, tj. za přípravu nové právní úpravy v oblasti autorského práva, včetně připomínkování návrhů jiných právních předpisů, které se autorského práva nějakým způsobem dotýkají nebo dotknout mohou, a dále je zodpovědný za oblast kolektivní správy práv v tom smyslu, že uděluje oprávnění k výkonu kolektivní správy a dohlíží na činnost kolektivních správců. V zásadě je tedy „kontaktním místem“, jak uvádíte, pro tyto dvě oblasti. Dostáváme proto především dotazy, popř. stížnosti týkající se kolektivní správy a dotazy ohledně výkladu některých ustanovení autorského zákona.
Váš odbor je také gestorem odborné účasti České republiky ve Světové organizaci duševního vlastnictví (WIPO/OMPI), dále pak v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), jakož i v dalších mezinárodních smlouvách. … Jak moc práce s tím je spojeno, resp. jaké povinnosti z toho plynou?
Pracovníci našeho odboru se především účastní jednání jednotlivých výborů Světové organizace duševního vlastnictví – Stálého výboru pro autorské právo a práva s ním související, dále mezivládního výboru projednávajícího mj. otázky mezinárodní ochrany folkloru, Poradního výboru pro vymáhání práv ad. Tyto výbory zasedají v průměru dvakrát ročně. Účastníme se rovněž každoročního zasedání Valných shromáždění této mezinárodní organizace. Zastupujeme Českou republiku také na jednáních Mezivládního výboru zřízeného Všeobecnou úmluvou oa autorském právu, přijatou v roce 1952 v rámci UNESCO. Ta se konají přibližně jednou za pět let. Kromě samotné účasti na jednáních, která trvají v průměru jeden týden, spočívá práce s tím spojená v přípravách podkladů a stanovisek pro jednání, v koordinačních jednáních v rámci EU a v rámci regionální skupiny států Střední Evropy a Pobaltí, která funguje ve WIPO, v konzultacích se zástupci nositelů práv nebo uživatelů atd. Zasedání Rady pro TRIPS se zúčastní zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, náš odbor poskytuje v případě potřeby podklady či stanoviska.
Stále aktuálnější je v současné době digitální zpřístupňování nejen kulturního dědictví, ale například elektronizace knih … jak se na tuto problematiku díváte z hlediska ochrany autorských práv?
Pokud jde o vydávání elektronických knih, tzv. e-booků, tam nevidím z hlediska autorského práva zásadní problém v tom smyslu, že autorské právo i s takovýmto způsobem užití autorských děl počítá a autorům přiznává výlučné právo rozhodnout, zda poskytne nakladateli licenci nejen k papírovému, ale také, popř. pouze k elektronickému vydání knihy. Jiná otázka je porušování autorských práv tím, že někdo bez souhlasu autora nebo nakladatele určité dílo (knihu) digitalizuje a zpřístupní na internetu. Ale to už je (opět) otázka povědomí a respektu k autorským právům a také otázka vymáhání práv – uplatnění práv u soudu atd.
V oblasti digitalizace a zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví, mám na mysli starší nakladatelskou produkci, archivní materiály apod., představuje problém neformální ochrana autorských práv. Jakkoli má neformální ochrana své výhody, v této oblasti činí problémy, protože chráněno je automaticky vše, co splňuje podmínky ochrany, tj. znaky autorského díla a není zároveň z ochrany vyloučeno zákonem (např. úřední díla apod.). Existuje velké množství autorských děl, u nichž není znám nositel práv (již zemřel, nejsou známi dědicové apod.), přičemž bez jeho souhlasu není možné jeho digitalizované dílo zpřístupnit na internetu. Tento problém se snaží částečně vyřešit směrnice EU o osiřelých dílech, ale otázkou je, zda režim v ní nastavený bude použitelný pro rozsáhlé digitalizační projekty knihoven. Předpokládá totiž, že knihovna bude u každého jednotlivého díla nejprve hledat nositele práv, a teprve pokud jej skutečně nenalezne, bude moci digitalizované dílo zpřístupnit. Zároveň bude hlásit každé takové dílo prostřednictvím Ministerstva kultury do databáze osiřelých děl, kterou povede OHIM (Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu, sídlící v Alicante ve Španělsku). Novela autorského zákona, která se připravovala v minulém roce, počítá se zavedením mechanismu, který by knihovnám usnadnil digitalizaci a zpřístupňování osiřelých děl a také tzv. děl nedostupných na trhu (tj. takových, kde je sice nositel práv znám, ale nemá již zájem na ekonomickém využití svého díla).
Strana svobodných občanů v rámci předvolebního boje vyzývala k “okamžitému zrušení zákona o autorských poplatcích a kolektivní správě, který prý nespravedlivě pokutuje nevinné” – jak vnímáte podobné snahy a návrhy, resp. kritiku OSA a dalších kolektivních správců práv?
Omlouvám se, ale toto nebudu komentovat. Takovéto úvahy či nápady svědčí o jediném, a to o naprosté neznalosti věci.
Hodně medializované byly i diskuse s piráty v souvislosti s ochranou práv v případě tzv. „osiřelých děl“? Něco jste již naznačila v jedné z vašich odpovědí … už je tato debata uzavřena, můžete prosím připomenout o co v ní šlo?
Pokud si dobře pamatuji, jediné diskuze, které náš odbor vedl na téma osiřelých děl a u nichž byli přítomni i zástupci Pirátské strany, kromě řady dalších subjektů, které mají s touto problematikou co do činění (zástupci knihoven, muzeí, nakladatelů, kolektivní správci ad.) probíhaly při konzultacích v rámci přípravy novely autorského zákona v loňském roce. Záznamy z těchto jednání jsou dostupné na webu Ministerstva kultury. Diskuze, které byly zcela věcné, se týkaly toho, jakým způsobem nejlépe stanovit pravidla pro užití osiřelých děl tak, aby odpovídala stávající mezinárodní a unijní úpravě, zejména nové směrnici o osiřelých dílech.
Dnes se v souvislosti s autorským zákonem, resp. právy duševního vlastnictví, hodně diskutuje především o problematice internetu – resp. bezostyšných krádežích de facto všeho, co kdy lidé/autoři vymysleli… jak to vnímáte? Existuje nějaké řešení?
Internet a digitální technologie vůbec představují pro autorské právo, jak se dnes říká, velkou výzvu. Internet představuje pro tvůrce nové možnosti šíření výsledků jejich tvorby, ale také umožňuje i jednoduché a rozsáhlé porušování práv. To, že po internetu lze obsah šířit rychle, jednoduše a kamkoli, si mnozí vykládají tak, že to může činit kdokoli bez ohledu na autorova práva či zájmy. Časté jsou také názory, že by autoři měli strpět přání obecenstva a ponechat svá díla zcela volně k dispozici. Řešení se hledá obtížně, mj. z toho důvodu, že nelze zcela jednoduše zavést jednotný model pro všechna díla, pro všechny autory. Zajímavé je, že v souvislosti s internetem se často uvažuje, zatím jen v rámci akademických debat, o zavedení jakéhosi paušálního poplatku, který by spotřebitel platil v rámci platby za připojení k internetu, a z tohoto poplatku by se vyplácely odměny nositelům práv. Šlo by vlastně o něco podobného, jako jsou tzv. náhradní odměny, které se dnes platí z nenahraných nosičů a z přístrojů pro pořizování rozmnoženin autorských děl pro osobní potřebu. Tyto nápady mají tu vadu, že nedomýšlí další souvislosti – např. kdo by tyto odměny rozděloval, podle jakého klíče atd. Samozřejmě, určité podobné modely – kolektivní správa – již existují, ale jsou předmětem kritiky, popř. přímo nenávisti (viz zmiňovaný volební program Strany svobodných občanů).
Je jasné, že problematika autorského práva asi nikdy nebude 100% ošetřena a vyřešena, kde aktuálně vnímáte priority – co podle vás skutečně „hoří“ a co v souvislosti ochranou autorských práv může „ještě chvíli počkat“ (jestli se to tak vlastně dá takto říct)?
Z hlediska odboru autorského práva je akutní záležitostí přijetí novely autorského zákona, kterou by měly být transponovány dvě poslední směrnice EU, zejména pak směrnice o prodloužení doby ochrany práv ke zvukovým nahrávkám, jinak se Česká republika dostane do prodlení v plnění svých závazků vyplývajících z členství v EU. Další naléhavé téma je kolektivní správa – měla by se zvýšit její transparentnost a zlepšit vzájemná důvěra mezi uživateli a kolektivními správci.
