Od prvního dílu Koho chleba jíš, toho píseň zpívej? se leccos změnilo. Lidové noviny si zachovávají distancovaný kurz a týdeník 5plus2 už není servilní.
Foto: Daniel Křetínský. Zdroj: David Neff / MAFRA /Profimedia.cz
Andrej Babiš (MfD, LN, 5plus2, Metro atd.) se stal ministrem financí. Na sklonku roku koupili Daniel Křetínský a Patrik Tkáč ze skupiny J&T českou pobočku Ringieru. Završili přesun médií do českých rukou započatý v roce 2008, kdy Zdeněk Bakala získal od Němců Economii. V zahraničních rukou tak dnes zůstávají pouze regionální deníky a týdeníky Vltava Labe-Press (Verlagsgruppe Passau).
Začněme tím, zda a jak často přiznávala média své vlastníky. V tomto ohledu se návyky jednotlivých médií příliš nezměnily. Bakalovy tituly tak činily dále v 76 % případů – navlas stejně jako minule (červen – říjen 2013). Andreje Babiše naproti tomu deklarovala jeho média (MfD, LN, 5plus2, Metro) nikoli v 10 %, ale již jen v 7 % všech zpráv o něm. Lze to vysvětlit záplavou politického zpravodajství, ve kterém se zrcadlil jeho triumf ve volbách v barvách hnutí ANO a později působení ve vládě. Z portfolia Ringieru jsme do naší analýzy vybrali dva nejčtenější bulvární deníky Blesk a Aha!, týdeník Reflex a Sport. Toto kvarteto uvedlo Daniela Křetínského a Patrika Tkáče jako své vlastníky pouze v 6 % případů. Jaromír Soukup si drží svých ideálních 100 %, jednalo se nicméně všehovšudy o šest příspěvků.
Babišova média aneb touha být nezaujatým
Jak vystupovat v rolích mediálního magnáta a vicepremiéra současně, se Andrej Babiš stále učí, na čemž nic nezměnila ani výpověď z Agrofertu, kterou si v lednu sám podepsal. Dokládá to ostatně i nedávný incident, kdy web Echo24 uveřejnil nešťastný výrok ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) o tom, že za protektorátu se "zas tolik nedělo", a Babiš mu obratem nepřímo pohrozil berňákem (př. MfD, Babiš: Nechci nikoho umlčovat. Omlouvám se, 27.3.).
Grafika zachycuje, jak často a s jakou tonalitou informovaly vybrané tituly o svých vlastnících v období od 1. června 2013 do 31. března 2014. Tituly Ringieru (Blesk, Aha!, Sport, Reflex) jsme sledovali až od 1. ledna 2014.
Deník Mladá fronta Dnes zmiňoval Andreje Babiše zdaleka nejvíce, a to daleko častěji v jeho politické roli (93 %) než v souvislosti s podnikáním (17 %). List se prezentoval zejména zpravodajstvím, přičemž ani v rámci něho se vícekrát nerozpakoval informovat o Babišovi kriticky, např. když lihovar jím vlastněný obtěžoval obyvatele Vrd na Kutnohorsku (Lihovar v sousedství nám kazí vzduch, stěžují si ve Vrdech, 18.12.) nebo když oficiální životopis nového ministra financí nebyl zavčasu zbaven PR pasáží o Agrofertu (Z webu ministerstva financí: Agrofert dává lidem práci a pomáhá potřebným, 7.2.). Hojně se s ambivalentním, potažmo negativním vyzněním poukazovalo na Babišův střet zájmů (př. Agrostřet zájmů. ANO mluví do zemědělství, 19.12) nebo na vztah dotyčného k StB. Oba tyto hlavní ambivalentní náměty tvořily od listopadu 26 % veškeré Babišovy publicity v deníku. Přílišné ohledy na ministra financí nebrali ani autoři komentářů, ať již jimi byli externí komentátoři (Bohumil Pečinka, Stanislav Balík) nebo kmenoví redaktoři (Karel Steigerwald). Nechyběla konečně ani kritika "kultu osobnosti". Komentátor na Vysočině spatřil v řadách hnutí ANO skupinu lidí, která je fascinována bohatstvím Andreje Babiše a slibuje si od něj zlepšení svých životů (Když z výšky padá miliardový pel do vlasů, 29.11.). V protikladu s Hospodářskými novinami Zdeňka Bakaly deník svého vlastníka soustavně nedeklaroval (od listopadu tak učinil ve 4 % případů), ovšem i tak lze jeho postoj k vlastníkovi – daný obsahem textů – hodnotit jako nezaujatý.
Graf sleduje, jak MfD psala o Andreji Babišovi v období od 1. června 2013 do 31. března 2014 a jak jeho osobnost hodnotila.
Lidové noviny se do konce října těšily pověsti novin, které se novému vlastníkovi vzpíraly nejrezolutněji. Změnilo se to s příchodem nového šéfredaktora Istvána Léko a obměnou redakce? Andrej Babiš byl na stránkách deníku od listopadu daleko méně hodnocen a jeho hodnocení se od listopadu vyznačovalo vzácnou symetrií pozitivní a negativní tonality. Obě klesly na 5 %, a to z úrovně 12 % (pozitivní), resp. 16 % (negativní) z období od loňského června do října. To dalo vyniknout ambivalenci, jež klesla jen zanedbatelně (ze 30 % na 26 %) a reflektovala obvykle Babišovy pletky s StB, střet zájmů, nikoli výjimečně ovšem také jeho počínání v roli ministra a kauzy typu Echo24 (Zpět, pane ministře 25.3.). Vlastníka list otevřeně deklaroval v 9 % textů. Navzdory obměně redakce si Lidové noviny od něj zachovávají uctivý odstup. Nic na tom nemění ani fakt, že spolu s MfD s ním od listopadu vedly čtyři rozhovory a otiskly tři autorské články (LN, Zákon nesmí být zmetek 9.1., LN, Za týdny jsme ušetřili miliony, 27.3., MfD, Andrej Babiš: Omlouvám se, 27.3.), jakož i dvě reakce ve čtenářských rubrikách.
Graf sleduje, jak LN psaly o Andreji Babišovi v období od 1. června 2013 do 31. března 2014 a jak jeho osobnost hodnotily.
Týdeník 5plus2 psal v minulosti o Andreji Babišovi poněkud servilně (67% pozitivita), čímž se do konce října od zbylých sledovaných titulů (MfD, LN, Metro) výrazně odlišoval. S příchodem listopadu u něj ovšem došlo ke změně – týdeník svého majitele začal častěji přiznávat (30 %) a nepíše o něm již s takovým uznáním jako během říjnových voleb ("pouze" s 33% pozitivitou). Je navíc pikantní, že po odeznění volební kampaně – čili v době, kdy Babiš uspěl ve volbách a vstoupil do vlády – se mu týdeník věnoval méně než v okurkové sezóně loňského léta, kdy miliardář a hnutí ANO byli ještě politickými trpaslíky. Dikce, s jakou píše 5plus2 o svém vlastníku, doznala očividné změny – jestliže jsme v listopadu psali, že 5plus2 žádné skrupule vůči Babišovi "nemá a neřeší", od přelomu října a listopadu je již týdeník má nebo se alespoň chová, jako kdyby je měl. I nadále s miliardářem sympatizuje, ovšem činí tak spíše prostřednictvím citací třetích osob ("velmi sympatický pán", "když pan Babiš něco řekne, tak to platí", "každá vložená koruna se mu dvakrát vrátí"), a ne tak soustavně jako dříve.
Graf sleduje, jak týdeník 5plus2 psal o Andreji Babišovi v období od 1. června 2013 do 31. března 2014 a jak jeho osobnost hodnotil.
Deník Metro svého majitele v posledních pěti měsících hodnotil o něco více než předtím, kdy byl v tomto ohledu obezřetný. Pokud jej dříve deklaroval (8 %), nyní od toho zcela upouští. Zato se ovšem nevyhýbal psát o služebním zákoně a Babišově vztahu k StB, což s sebou přináší ambivalenci i drobnou negaci. V kladném duchu seznamoval se žebříčky popularity hnutí ANO, jakož i osobností jeho předsedy (př. Babiš. Hlídá si ministerstvo, Babiš. Za své lidi dá peníze na charitu).
Bakalova média aneb pod vlivem OKD
Zatímco týdeníky Respekt a Ekonom jsou i nadále ve vztahu ke Zdeňku Bakalovi značně zdrženlivé a informují o něm sporadicky, Hospodářské noviny ani Aktuálně.cz vůči němu žádný větší ostych nechovají. Čile informují také o těžbě uhlí, Bakalově hlavní podnikatelské aktivitě. Byly to právě Ostravsko-karvinské doly (OKD) a vše, co s nimi souviselo, které se v obou titulech staly ohniskem negativní publicity a velké většiny ambivalentních zpráv. Radostného z toho bylo pomálu. Ohlas na kazící se výhled NWR (HN, NWR hraje o přežití, při dnešních cenách uhlí může těžit jen pár let), zářijové protesty horníků (HN, Bakalo, ven z OKD! skandovali havíři), jakož i otazníky vznášející se nad budoucností OKD a jmenovitě dolem Paskov, tak rozhodující měrou přispěl k pikantní statistice: mediální obraz Zdeňka Bakaly se v jeho médiích mírně vychýlil v jeho neprospěch. Stály za tím Hospodářské noviny a zejména zpravodajský web Aktuálně.cz. Pochvalný tón byl vzácným hostem (celkem 3), a pokud již byl registrován, souvisel s Bakalovými okrajovými aktivitami, jako je podpora cyklistické stáje Omega Pharma – QuickStep nebo investice do vývoje počítačových her. Všechny čtyři tituly (HN, Aktuálně.cz, Ekonom, Respekt) pokračují v tom, že svého vlastníka deklarují. U HN se tak děje v 73 % publicity, u Aktuálně.cz v 83 % příspěvků.
Graf sleduje, jak HN psaly o Zdeňku Bakalovi v období od 1. června 2013 do 31. března 2014 a jak jeho osobnost hodnotily.
Daniel Křetínský & Patrik Tkáč aneb na fotbalové vlně
Když Daniel Křetínský a Patrik Tkáč ze skupiny J&T krátce před vánoci koupili český Ringier a s ním 28 tištěných titulů a 11 webů, zakončili tím rok, který byl pro česká média bez přehánění převratným. Blesk, Aha!, Sport a Reflex své nové majitele konstatovaly od Nového roku pouze dvakrát (6 %). Až na výjimky se věnovaly fotbalu, jmenovitě pražské Spartě vlastněné Křetínským. Vůči novému majiteli (Tkáč byl zmíněn pouze třikrát okrajově) si servítky příliš nebraly. "Energetický princ" pokračuje podle Blesku na Letné v "pouštění žilou vlastnímu bankovnímu kontu" (Blesk, Křetínský: Sparta už mu prodělala miliardu, 23.1.). Vícekrát byla řeč o "nejslavnější kabele Česka" (Aha!), ve které měl podnikatel před časem přinést šéfovi fotbalového svazu informace kompromitující Viktorii Plzeň. "Kabela" i Křetínského lapálie s Tomášem Řepkou daly vzniknout ambivalenci.
Jaromír Soukup aneb Pan neviditelný
Svého majitele zmínil Týden od listopadu pouze jednou, a to když pozval k rozhovoru Vladimíra Železného (11.11.). Stalo se tak týden poté, co se dotyčný ujal vedení TV Barrandov, a necelých pět měsíců před tím, než byl z této mise Soukupem odvolán, a to jako potvrzení starého rčení, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.
Resumé
Deníky MfD a LN svého majitele v minulých pěti měsících (listopad 2013 – březen 2014) ve srovnání s pěti předcházejícími (červen – říjen 2013) hodnotily zdrženlivěji a oba hlavní kontroverzní náměty s ním spojené (vztah k StB, střet zájmů) předkládaly svým čtenářům obvykle v ambivalentním aranžmá. Ačkoli Andreje Babiše jako svého vlastníka přiznávaly nahodile (MfD 4 %, LN 9 %), způsob, jak o něm informovaly, lze hodnotit jako vyvážený. V tomto smyslu se nepotvrdily obavy živící svou naléhavost například z proměny redakce Lidových novin. Oba přední deníky otiskly od listopadu Andreji Babišovi tři autorské články, dva čtenářské dopisy a vedly s ním čtyři rozhovory. Svého vlastníka medializovaly ve zvýšené míře nejen v době parlamentních voleb, ale i po nich, což odráží vývoj, během kterého byl Babiš exponován jak během sestavování vlády (namátkou ve vazbě na jeho vztah k StB), jmenován ministrem financí a současně předsedá hnutí ANO, které dnes dominuje žebříčkům stranických preferencí. Tento trend se netýkal týdeníku 5plus2.cz, který po říjnu přestal psát o Babišovi tolik pochvalně a tak často, což nás přivádí k domněnce, že zde máme co do činění s programovou změnou redakční politiky. Kvarteto sledovaných médií (MfD, LN, 5plus2, Metro) prezentovalo Andreje Babiše zpravidla v jeho nové politické roli (93 %), méně často pak v souvislosti s jeho podnikáním (17 %) a výjimečně s jeho charitativními aktivitami (1 %, př. Nadace Agrofert).
Mediální obraz Zdeňka Bakaly v jeho vybraných médiích (HN, Aktuálně.cz, Respekt, Ekonom) je nutné vnímat prizmatem společnosti OKD, která – lapidárně řečeno – za sebou neměla dobrý rok. Zatímco Respekt a Ekonom si i nadále drží od osobnosti svého majitele zřetelný odstup, HN i Aktuálně.cz o OKD a všem, co s ní souviselo (hospodaření a akcie NWR, protesty horníků, otázka dolu Paskov), informovaly standardně. Jejich texty obvykle nepostrádaly (také) stanovisko manažerů uvedených firem, nicméně vzhledem ke svému obsahu nabývaly ambivalentního až negativního rázu.
Změnu dikce vůči Danielu Křetínskému a Patriku Tkáčovi ve vybraných titulech mediálního domu Ringier (Blesk, Aha!, Sport, Reflex), který oba byznysmeni před vánoci koupili, nepozorujeme. Nadále převažuje vděčný fotbalový kontext, ve kterém nechybí příležitostné odkazy na neuspokojivé hospodaření fotbalové Sparty nebo kauzu "Křetínského kabely". Charakteristika Daniela Křetínského v podání Lenky Zlámalové (30.1.) jako "jednoho z nejbystřejších a nejinteligentnějších českých miliardářů" bez informace, že jde o majitele časopisu, tak zůstává úletem.
Jaromír Soukup je svými médii (Týden, TV Barrandov) v zásadě obcházen, od listopadu v nich byl zmíněn pouze jednou, v rozhovoru s Vladimírem Železným (Týden).