Oslavila teprve čtvrtý rok života a její otec je stále neznámý. Přesto již slaví závratné úspěchy a její hodnota mnohonásobně narůstá. Virtuální měna bitcoin, kterou před nedávnem znali jen počítačoví nadšenci, se v roce 2013 stala miláčkem médií.
Foto: Bitcoin – digitální elektronická virtuální měna, Zdroj: Profimedia.cz
Za poslední rok se o bitcoinu psalo v českých médiích podle databáze Newton Media 170krát. O rok dříve byste našli jen pouhých pět záznamů. S ostře stoupajícím zájmem médií koreluje i raketově rostoucí hodnota této virtuální měny. Nejdříve měla hodnotu jen pár centů a trvalo jí přes dva roky, než v únoru 2011 dosáhla parity s dolarem. Ještě před rokem se pohybovala kolem 13 dolarů. Na konci letošního listopadu přitom prolomila magickou hranici tisíc dolarů. Poté sice opět klesla, na konci roku se pohybovala okolo 790 dolarů.
Platidlo nebo spekulativní investice?
S klasickými měnami nesrovnatelné výkyvy způsobují jeho specifické vlastnosti. Oproti jiným platidlům nemá žádnou centrální instituci, která by ovlivňovala jeho směnný kurz. Nemohou intervenovat centrální bankéři, kteří by hodnotu bitcoinu usměrnili a ona tak stoupá a klesá na základě nálady na trhu.
Jenomže poptávka a nabídka jsou velmi vrtkavé a snadno ovlivnitelné veličiny, mimo jiné i mediálním zájmem. V tomto se tato kryptoměna podobá více akciím či komoditám než klasickým penězům.
Podle investora z firmy Mangrove Capital Partners Michaela Jacksona, kterého cituje zpravodajský server BBC, je nestálost bitcoinu způsobena tím, že lidé jej nekupují v první řadě proto, aby jej používali při platebních transakcích, ale především pro investiční spekulace. Navíc podle něj existuje skupina lidí, která vlastní velké množství bitcoinů, a má proto značný zájem na růstu jeho hodnoty. Tu zvyšuje rozšíření příběhů o milionářích, kteří zbohatli na investicích do této měny.
I negativní reklama pomáhá
U bitcoinu je zajímavé, že i do značné míry negativní publicita vedla k nárůstu jeho ceny. Nejvýrazněji se to projevilo v listopadu. Krátce po zavření tajného online obchodu Silk Road, v němž se virtuální měna používala jako platidlo, začal razantní růst mediálního zájmu o ni. Nejdříve sice její hodnota klesla, ale velmi rychle se zotavila a začala růst stejně jako masivní mediální pozornost nasměrovaná na ni.
Enormní zaměření novinářů na bitcoin po zavření Silk Road dokládá databáze Lexis Nexis. V lednu o něm vyšlo v anglicky psaných tiskovinách 41 článků, v listopadu to byl více než padesátinásobek – 2631. Analytik portálu Tech Crunch Alex Wilhelm ve stejném měsíci konstatoval, že „bitcoin nikdy nedosáhl tak vysoké ceny a nikdy o něm nevyšlo tolik článků, přičemž oboje se navzájem posiluje“.
Podobně mluví i jeden z developerů bitcoinu Mike Hearn. „Náhlé výkyvy ceny zaujmou pozornost médií, která začnou o bitcoinu více publikovat. To způsobí, že více lidí se rozhodne zapojit a cena stoupá, jak se stále více investorů připojuje ke spekulacím. Děj se zrychluje, dokud nevznikne bublina, která poté splaskne. Cena následně klesne oproti vrcholu, ale stále zůstane výše, než byla na začátku,“ vysvětluje.
V listopadu ale nepřišla první vlna popularity bitcoinu v roce 2013. Ta nastala již v dubnu poté, co Americký úřad pro potírání finanční kriminality vydal směrnici, jež se bitcoinu týkala, a k zájmu o virtuální peníze přispěla i finanční krize na Kypru. Investoři se snažili zachránit peníze před vynucenými ztrátami a virtuální peníze jim k tomu nabídly příležitost. Pro BBC okomentoval dubnový vzestup bitcoinu historik hospodářství Garrick Hileman. Hlavním elementem, který za ním stál, byl podle něj i v tomto případě mediální zájem.
Čínská horečka
Příběh bitcoinu však není jednobarevný. Důležitou roli v něm hraje Čína, kde se nachází významná koncentrace této kryptoměny. A také masivní obchodování s touto virtuální měnou letos na podzim způsobili do značné míry občané této země. „Zbytek světa nakupoval bitcoiny, aby je prodal Číňanům, protože poptávka po nich tam byla obrovská,“ okomentoval pro magazín Forbes dění na trhu letos na podzim Guillaume Babin-Tremblay, výkonný ředitel ambasády bitcoinu v kanadském Montrealu.
Rostoucí střední třídu v říši středu podle něj bitcoin láká, protože jí chybí jiné alternativy, jak zhodnotit své finance. „Pro Číňany je velmi obtížné investovat v zahraničí. Vznikla tam bublina na trhu s nemovitostmi i na akciových trzích a mají jednu z nejvyšších měr úspor na světě,“ řekl pro Forbes.
Poptávka se však v Číně razantně ochladila po 5. prosinci, kdy tamní úřady oznámily, že banky nesmí zpracovávat transakce v bitcoinech. Spotřebitelé sice stále mohou virtuální měnu využívat v internetových transakcích, ale podle slov úřadů na vlastní riziko. Hodnota bitcoinu tak opět spadla a následně se ustálila na současných necelých 800 dolarech. Jak bude jeho příběh pokračovat, si ještě musíme počkat. Možná, že novináři v něm budou i nadále hrát důležitou roli.