Svět britských tiskovin je nevídaně pestrý a reflektuje široké spektrum informací o domácí a světové scéně. S velkou pravděpodobností je to dáno i skutečností, že mají bohatou a dlouhou historii.
Foto: Ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz
Historie britských tiskovin sahá až do začátku 17. století, avšak první noviny psané anglickým jazykem paradoxně vyšly někdy kolem roku 1620 v Amsterdamu, protože právo na tisk bylo v té době na britské půdě striktně limitováno. Když Britové začali v Londýně tisknout vlastní noviny, jejich formát se podobal formátu tehdejších knih. Teprve až se zahájením publikace vládního listu Oxford Gazette v roce 1668 začaly mít britské tiskoviny přibližně takovou podobu, jak ji známe dnes.
Hlad po informacích o okolním dění umocnila občanská válka v letech 1641 až 1651, kdy začaly hojně vycházet knihy i novinové pamflety. Jejich stránky plnily informace o válečných událostech – jednotliví vydavatelé a redakce podporovali jednu, nebo druhou z válčících stran. List Oxford Gazette přijal později nový název London Gazette a stal se prvním masově šířeným a profesionálně vedeným periodikem Britské koruny.
Slavní britští spisovatelé prvními novináři
Prvním skutečně uznávaným novinářem ve Spojeném království se stal spisovatel a autor proslulého románu Robinson Crusoe Daniel Defoe, který počínaje rokem 1704 začal vydávat týdeník Review. Další tiskovinu s názvem Examiner financoval též známý spisovatel Jonathan Swift, jenž se proslavil zejména románem Gulliverovy cesty. Nejstarší anglicky psanou tiskovinou, která je stále v prodeji, je přední severoirský deník News Letter , který poprvé vyšel v roce 1737.
V 18. století se britská periodika začala výrazněji politicky profilovat, s čímž šla ruku v ruce i větší svoboda při zveřejňování politických témat, včetně publikací zpráv z britského parlamentu. Nicméně došlo i na společenská a sociální témata, jež byla do té doby britskými novináři opomíjena.
Zlatý věk klasických papírových novin
Koncem 18. století začal vycházet list Daily Universal Register, jenž se později přejmenoval na dnes známý deník The Times. Tento populární deník se díky svému názvu stal inspirací pro spoustu světových deníků v Irsku, Indii, Spojených státech či Austrálii, které přijaly název „Times“.
Další významné britské noviny vznikaly a zažily svůj boom především v průběhu 19. století, jako například skotský týdeník Scotsman, založený v roce 1817, deník Manchester Guardian (Guardain) v roce 1821, deník Daily Telegraph v roce 1855 nebo bulvární deník Daily Mail v roce 1896. Tento rozkvět přirozeně pokračoval i v průběhu 20. století; můžeme jmenovat nejdůležitější tiskoviny, jež v minulém století spatřily světlo světa: bulvární levicový deník Morning Star (1930), dále pak bulvární deníky Sun (1964), Daily Star (1978) a Today (1986), deník Independent (1986) a nedělník Observer spadající pod Guardian (1993).
I když kvůli rozmachu internetu a sociálních sítí, obdobně jako dříve kvůli rozšíření rozhlasu a televize, náklad „kamenných“ tiskovin přirozeně klesl, vydavatelé a redakce se tuto nevýhodou snažili vyvážit tvorbou webových stránek výše uvedených a dalších tiskovin.
Kypření veřejné debaty
Scotsman je týdeník, který je vydáván v hlavním městě Skotska Edinburghu. Jedná se o tiskovinu malého formátu. Co se týče prodeje tohoto listu, tak od listopadu 2012 se prodává asi 28 500 výtisků týdně – o několik tisíc výtisků méně než v uplynulých letech. Dramatický pokles prodaných výtisků se však podle BBC týkal i dalších skotských periodik. Scotsman od svého vzniku v roce 1817 zaznamenal rekordní propad prodeje. Jedná se o déletrvající trend a další pokles čtenosti se u tištěných skotských periodik dá očekávat i do budoucnosti. Nicméně webové stránky listu mají téměř 120 000 návštěvníků denně. List a jeho internetová mutace poskytují aktuální zpravodajství s důrazem především na sportovní zprávy, dále se zaměřují na dění ve světě, byznysu či trhu s realitami. Tento liberální list v roce 2012 při předávání novinářských ocenění na Scottish Press Awards získal titul „noviny roku“ za „kypření veřejné debaty“ a skvělé mediální pokrytí voleb, dále pak za způsob informování o mezinárodních událostech.
Novinář popravený kvůli výkonu svého řemesla
List Observer, který je nejstarším nedělníkem na světové mediální scéně, je spolu s deníkem Guardian vydáván mateřskou společnosti Guardian Media Group. Observer se ve většině případů profiluje jako sociálně liberální nebo sociálně demokratické periodikum; čtenářům přináší zprávy ze světa sdělovacích prostředků, politiky, byznysu, sportu, kultury atd. V roce 1956 se redakce listu postavila proti vojenskému angažmá britské vlády v Suezské krizi a kvůli tomu přišel list o mnoho čtenářů. V roce 1990 byl novinář Farzad Bazoft píšící pro Observer popraven v Iráku kvůli „špionáži“, když v průběhu války v Zálivu vykonával svou práci. Reportérům listu se v roce 2003 podařilo udělat rozhovor s iráckým plukovníkem, který Bazofta zatkl, vyslýchal a který byl přesvědčený o tom, že o žádného špiona nešlo. V roce 2005 Observer jako první britské noviny vydal podcasty. Redaktoři Observeru jsou držiteli řady ocenění, třeba Interviewer of the Year a Critic of the Year. Nedělník si každý týden zakoupí 225 000 čtenářů.
Politická cenzura?
Deník Times, který je ve vlastnictví mediálního magnáta Ruperta Murdocha, patří ke konzervativním tiskovinám, takže zpravodajství a obvyklá témata bývají převážně nahlížena z tohoto úhlu pohledu. Ačkoliv redakce listu často podporuje britskou Konzervativní stranu, ve volbách v letech 2001 a 2004 poskytla mediální podporu Labouristické straně s odůvodněním, že pro Velkou Británii bude lepší vláda, v níž budou většinově zastoupeni političtí představitelé Labouristické strany, a členové Konzervativní strany obnoví silnou opozici. Když v roce 1981 deník koupil Rupert Murdoch, redakční politika se díky personálním změnám posunula doprava. O několik let později redakci Times opustil držitel celé řady novinářských ocenění reportér Robert Fisk, který pracoval jako zahraniční dopisovatel. Fiskovi vadila „politická cenzura“ jeho článku o sestřelení íránského civilního letu v červenci roku 1988. Do detailu popsal své důvody opuštění redakce v textu s názvem Proč jsem musel odejít: kvůli redakčním zásahům do jeho textů a také proto, že deník zaujímá jednostranný proizraelský postoj. Článek nakonec otiskl levicový deník Independent. Navzdory Fiskovým tvrzením o cenzuře jeho práce a konzervativní filosofii listu, deník Times v roce 2012 jako první britské médium formálně schválil sňatky homosexuálních párů. Deníku Times se každý den prodá 840 000 výtisků.
