Krize na Ukrajině je už dlouhé měsíce tématem číslo jedna ve všech světových médiích. Klíčová média v USA, Německu, Velké Británii či Francii považují za hlavního viníka krize ruského prezidenta Putina. Ten však našel překvapivé spojence mezi americkými konzervativci.
Foto: Vladimir Putin. Zdroj: Profimedia.cz
V amerických médiích i na svém vlastním internetovém serveru ronpaulinstitute.org je poměrně dost slyšet bývalý prezidentský kandidát za republikány Ron Paul. Za svůj odmítavý postoj vůči sankcím vůči Rusku i kritice Obamova vyjádření, že za sestřelením malajsijského letadla jsou Rusové, si vysloužil ze strany většiny amerických médií odsouzení. Prestižní magazín The National Journal např. publikoval před několika týdny článek s nadpisem „Ron Paul se stal Putinovým nejlepším přítelem“. Jindy je americkými médii rovnou označován za blázna či vypočítavce, který chce díky kritickému postoji vůči prezidentu Obamovi získat kladné politické body.
Lenin ve Washingtonu
V americkém veřejném prostoru však není rozhodně jedinou pravicově orientovanou osobností, která je poměrně přátelsky nakloněna stylu Putinovy zahraniční politiky. Mezi jeho nejhlasitější americké podporovatele patří rovněž konzervativní ekonom, novinář a dříve také jeden ze spolupracovníků Ronalda Reagana Paul Craig Roberts. Ten na svém serveru paulcraigroberts.org pravidelně publikuje články kritizující zahraniční politiku Baracka Obamy v případě konfliktu na Ukrajině, přičemž často ve svých textech obviňuje amerického prezidenta, že hodlá vyvolat třetí světovou válku. Ve svém posledním článku dokonce píše, že se ve Washingtonu rozmáhá leninismus.
Mediální šikana
Právě Roberts byl před nedávnem hostem v rozhlasové stanici Hlas Ruska, kde společně s editorem britského magazínu Politics First Marcusem Papadopoulosem diskutovali o údajné mediální šikaně na Západě, v rámci které jsou potlačovány odlišné názory na rusko – ukrajinský konflikt. Roberts i Papadopoulos se v rámci diskuze shodli na tom, že média na Západě jsou obecně v tématu zahraniční politiky vůči svým politikům velmi servilní. Není jistě náhodné, že výtah z této rozhlasové diskuze poté vyšel na webu ruské státní tiskové agentury RIA Novosti i na webových stránkách think-tanku Valdai Club, který je velmi nakloněn prezidentu Putinovi.
Po 25 letech opět na výsluní
Vedle Paula a Robertse patří mezi odpůrce názorů prezentovaných mainstreamovými americkými médii i významný investigativní novinář Robert Parry. I ten byl ostatně ve výše zmíněné diskuzi o mediální šikaně zmíněn jako jedna z obětí. Parry na sebe nejvíce upozornil před více než 25 lety, když pro Associated Press a Newsweek psal o aféře ilegálního prodeje amerických zbraní do Íránu, který byl tehdy na seznamu zemí podporujících terorismus. Celý případ byl tehdy velmi sledovaný. Parry nedávno ostře napadl Obamovo tvrzení, že malajsijské letadlo má na svědomí Rusko. Dokonce na svém webu consortiumnews.com zveřejnil údajné důkazy, že za vším naopak stojí ukrajinská armáda.
Jde to i bez emocí
Česká i světová média jsou doslova přeplněná emotivními a ostře naladěnými názory osobností ze světa politiky a kultury a v neposlední řadě samozřejmě i novinářů, kteří v tématu války na Ukrajině vesměs stojí proti Putinovi. Objektivních článků oproštěných od emocí se objevuje jako šafránu. Jedním z mála takových případů je esej bývalého šéfredaktora a dnes editora prestižního německého ekonomického týdeníku Handelsblatt Gabora Steingarta. Ten ve své poměrně rozsáhlé eseji na jednu stranu kritizuje Putinovu anexi Krymu, ale zároveň odsuzuje sankce, které považuje za důsledek nedostatku diplomatických schopností současných západních lídrů. Jako příklad hodný následování dává Obamovi, Cameronovi, Hollandovi a Merkelové dlouholetého německého kancléře Willyho Brandta, který musel čelit v dobách svého starostování Západnímu Berlínu nečekané výstavbě Berlínské zdi. Podle Steingarta tehdy zcela správně zachoval klid a nenechal se strhnout k oplácení.
Oběste Putina…
V kontrastu s touto vyváženou esejí není rozhodně od věci zmínit i dva opačné případy. Emocemi rozhodně ve svých komentářích nešetří nově zrozená hvězda ukrajinské blogosféry Dmitrij Tymčuk. Tento bývalý pilot a účastník mnoha zahraničních vojenských misí píše denně blog věnovaný situaci na bojištích jihovýchodní Ukrajiny. Jeho komentáře přejímá vlivné ukrajinské médium Kyiev Post, ale také celá řada zahraničních serverů, včetně mnoha českých médií. Tymčukovy články nešetří peprnými výrazy a před necelým týdnem dokonce Tymčuk vyjádřil názor, že by měl být ruský prezident Putin za své zločiny okamžitě oběšen.
… nebo jej raději zastřelte
Druhým případem, který jsem vybral, je článek publikovaný na začátku srpna na serveru americanthinker.com, jehož autorem je bývalý vysoký zpravodajec CIA Herbert E. Meyer. Ten zašel ze všech kritiků Vladimira Putina nejdál a napsal, že je třeba se ruského prezidenta zbavit za každou cenu. Konkrétně Meyer napsal, že by prý nebylo od věci „odtáhnout Putina z jeho úřadu nohama napřed, s kulkou v zátylku“. Podobné emotivní texty a vyjádření se samozřejmě objevují i v české blogosféře, byť jsou psány přece jenom s větší umírněností. Mezi vášnivé kritiky Ruska a jeho prezidenta Putina patří např. bloger Jan Ziegler. Naopak mezi nejzavilejší zastánce lze zařadit bývalého senátora a v současné době rovněž blogera Jiřího Vyvadila. Oba blogeři přitom publikují na blozích spadajících pod server idnes.cz.
Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem bude nejspíš světová i tuzemská média zajímat i v dalších měsících. Putinovci a antiputinovci tak budou mít ještě spoustu příležitostí se utkávat napřímo v internetových diskuzích, či nepřímo prostřednictvím svých blogů. Ještě dlouho bude o čem mluvit a o čem se do krve dohadovat. Doufejme však, že samotný válečný konflikt skončí vzhledem k již nyní tolika zbytečně zmařeným životům co možná nejdříve.
