V posledních dnech médii proběhla informace o soudu s novináři z dnes již zrušeného britského listu The News of the World. Mezi obžalovanými stojí mimo jiné přítelkyně premiéra Camerona Rebekah Brooksová či jeho někdejší tiskový mluvčí Andy Coulson.
Foto: Rupert Murdoch a Rebekah Brooksová, Zdroj: ČTK/AP/Sang Tan
V roce 1843 se v Británii zrodil list The News of the World (NoW), noviny, jejichž dvousečná sláva později obletěla svět. Dokonce i krátce před svým zánikem vycházely NoW v jednom z nejvyšších nákladů na světě. Čím si plátek, jenž od roku 1969 patřil impériu Ruperta Murdocha, vysloužil takovou popularitu? Byly to především bulvární články a reportáže zaměřené na celebrity a politiky, jejich sexuální a drogové skandály či kriminální činy. NoW, které od roku 1984 působily jako sesterský nedělník listu The Sun, mimo jiné zaměstnávaly novináře, aby v přestrojení pořizovali kompromitující fotografie a videa z policejních operací. Největší pozornost na sebe NoW ale jistě upoutaly skandálem ohledně telefonních odposlechů, který se strhnul v roce 2005. Jak se později ukázalo, novináři listu NoW neváhali odposlouchávat telefony dokonce i takových osobností jako Brad Pitt či princ Harry. A co víc, jejich konexe sahaly do nejvyšších pater politiky.
Zprávy ze záhrobí
Zrušení NoW v roce 2011 významně dopomohl skandál ohledně britské teenagerky Amandy Jane (Milly) Dowler. Příběh začíná v květnu 2002, kdy se tehdy třináctiletá Milly vydala do školy, kam ovšem nedorazila. Po týdnu pátrání policie sice prohlásila, že Milly nejspíše nebyla unesena, přesto ale byla dívka pohřešována dalších několik měsíců. Během celé této doby byly z hlasové schránky dívčina telefonu mazány zprávy, což její rodinu naplňovalo nadějí, že Milly stále žije. V srpnu téhož roku ovšem ve vzdálené oblasti země houbaři náhodou objevili rozkládající se ostatky dívčina těla. Ono tajemné mizení zpráv z dívčiny hlasové schránky potom zůstalo záhadou dalších 9 let.
Než se přišlo na to, kdo vlastně zprávy z telefonu Milly Dowler mazal, otřáslo Británií jiné odhalení. V roce 2005 otiskly NoW článek obsahující citlivé informace o členech královské rodiny, princích Williamovi a Harrym. Informace měl tehdy získat spolupracovník redakce NoW Clive Goodman, jenž byl následně za neoprávněné vniknutí do hlasových schránek členů královské rodiny odsouzen a uvězněn. Za samotné pořizování informací byl také odsouzen soukromý detektiv Glenn Mulcaire, jemuž NoW údajně platily dva tisíce liber týdně za opatřování takto citlivých informací. Poté, co skandál se špehováním královské rodiny vyšel najevo, prohlásilo vedení NoW, že se jednalo o zcela ojedinělý incident a že o konání Goodmana a Mulcaira nemělo tušení. Jak se ale později ukázalo, opak byl pravdou. Byl to především britský deník The Guardian, kdo postupně zveřejňoval důkazy o tom, že podobných incidentů s odposloucháváním telefonů bylo mnohem více a že byly vedením požehnány.
Watergate po anglicku
Když se v roce 2011 ukázalo, že se editoři NoW nabourali také do schránky zavražděné Milly Dowler, premiér David Cameron vyjádřil nutnost regulovat média státem a následně také vyhlásil veřejné vyšetřování v čele se soudcem Brianem Levesonem. Vyšetřovací komise ovšem dospěla k závěru, že ačkoliv se NoW dopustily mnoha prohřešků vůči etickým kodexům, tato skutečnost by ke státní regulaci médií vést neměla. Zájem veřejnosti tehdy přitahovala především dvě jména. Rebekah Brooksová, blízká přítelkyně premiéra Davida Camerona a tehdejší šéfka News International, které sdružovalo všechny britské listy Ruperta Murdocha, a Andy Coulson, někdejší šéfredaktor NoW a později také Cameronův tiskový mluvčí. Protože se odposlechy měly praktikovat právě pod střídavým vedením Brooksové a Coulsona, museli tito pod tlakem v roce 2011 na své funkce rezignovat. Deník The Independent v roce 2011 vydal článek, ve kterém kauzu připodobnil k aféře Watergate. List upozornil, že jádro skandálu okolo NoW není v samotném odposlouchávání, nýbrž v jeho možných důsledcích. Podle deníku jde hlavně o prohlášení podaná parlamentu a Davidu Cameronovi, která byla, jak přiznal Murdochův syn James, nepravdivá. Deník zdůrazňuje, že stejně jako v případě aféry Watergate by krytí skandálu mohlo mít daleko horší důsledky než skandál samotný.
Šéfredaktor musí vědět, koho platí
Od konce října 2013 probíhá u Ústředního trestního soudu v Londýně (Old Bailey) proces s osmi bývalými novináři NoW, kteří měli mít odposlechy na svědomí. Vinu zatím přiznali tři z nich: někdejší dopisovatel listu Neville Thurlbeck, bývalý zástupce editora James Weatherup a také bývalý editor zpravodajství Greg Miskiw. V čele zájmu ale samozřejmě stojí hlavně Rebekah Brooksová a Andy Coulson. Přestože oba odmítají, že by se na odposleších jakkoliv podíleli, žalobce Andrew Edis tvrdí, že o odposleších museli vědět už proto, že pro své podřízené schvalovali nemalé honoráře. Edis se mimo jiné vyjádřil právě k částkám, které list NoW pod vedením Brooksové proplácel Glennu Mulcairovi. "Neplatíte někomu takové peníze, aniž k tomu máte dobrý důvod," prohlásil Edis před porotou. V nedávné době také vyšlo najevo, že Brooksová s Coulsonem dlouhodobě udržovali intimní vztah, což do případu vneslo nové světlo. Vzhledem k tomu, že jsou Brooksová a Coulson podezírání z konspirace, je podle Edise právě otázka vzájemné blízkosti a důvěry zcela zásadní.
Přestože byl pod tlakem výše zmíněných okolností Murdoch nucen NoW po více než sto letech zrušit, počínaje rokem 2012 začal vydávat nedělník The Sun on Sunday, jenž je považován za nástupce NoW. V listu dokonce pracují někteří novináři, kteří dříve působili právě v NoW. Zda se Murdochově impériu podaří překonat citelné oslabení a zda jeho nový nedělník dosáhne takové publicity jako NoW, to ukáže čas. Zatím tomu ale skutečnosti nenasvědčují – přestože nedělník po svém vzniku vykazoval velmi příznivé prodeje, během prvního roku existence se jejich počet snížil o téměř 23 %.
