Z Německa přišla dobrá zpráva pro novináře humoristy. Nemusí se psaním vtipů živit až do smrti. Naději pro ně představuje politická dráha.
Foto: Martin Sonneborn. Zdroj: Isifa.com
Co se stane, když parta satiriků vezme své vtipy vážně a založí politickou stranu? Třeba to, co německé straně Die Partei – získá dobře placené europoslanecké křeslo.
Redaktorům satirického magazínu Titanic se podařilo v květnových volbách probojovat až do Evropského parlamentu. Do Štrasburku se již vypravil Martin Sonneborn, lídr strany, nebo vlastně Strany, jak bychom název Die Partei přeložili do češtiny. Bývalý šéfredaktor Titanicu se ale v poslaneckých lavicích dlouho neohřeje. Již po měsíci by jej měl nahradit další zástupce satiristického uskupení. Celkem chtějí na svém jediném europoslaneckém křeslu vystřídat 60 spolustraníků.
Zmiňovaným způsobem získají jednotliví členové strany podle Sonneborna na měsíc příjem 33 tisíc eur a následně po šest měsíců odstupné. „Dojíme EU jako malý jihoevropský stát,“ nechal se slyšet Sonnenborn. „Nemyslím si, že jsme v europarlamentu ti nejbláznivější,“ dodal.
První poslanec po 10 letech
Takto podaný příběh se může zdát jako pohádkově jednoduchá cesta ke zbohatnutí. Ve skutečnosti za ním ale stojí deset let práce. Stranu založili redaktoři Titanicu již v srpnu 2004. Původním motivem vzniku Die Partei bylo natočení stejnojmenného dokumentu, který se dostal do kin v srpnu 2009. Jenomže s filmem strana nezanikla a rozhodla se v roli připomínající šašky na středověkých královských dvorech pokračovat i nadále.
Die Partei se trefuje do politických stran ze všech politických směrů a paroduje politickou scénu v mnoha aktuálních tématech. V kampani před posledními parlamentními volbami v roce 2013 například vyvolal pozdvižení její předvolební spot k rodinné politice, ve kterém je mlhavě vidět milostný pár. Spot doprovází heslo „Nemluvme o dětech, dělejme je“.
Strana se nebála ani tak kontroverzních věcí jako trička pro příznivce s nápisem Hintner Jugend. Ač název sváděl k paralelám s nacistickou organizací Hitler Jugend, byl odvozen od jména ústředního tajemníka strany a kreativního šéfa Titanicu Thomase Hintnera. Nejenom nezaměstnanost by zase podle nich měla řešit stavba nové berlínské zdi, která by současně podle Die Partei měla natrvalo obnovit rozdělení Německa.
Před evropskými volbami satirická stranička zesměšňovala bezobsažnost volebních hesel sázkou na motto „Ano Evropě, ne Evropě!“. Na vlně kritiky přehnané byrokracie jela s heslem „Ne evropským normám pro prsa“, místo kvót pro ženy v dozorčích radách (Frauenquote) navrhla Faulenquoten (kvóty na počet lenochů) a životní minimum nahradila maximem, a to ve výši milion eur.
Poprvé vzbudila Strana významnou pozornost, když v roce 2005 prodala svůj čas na předvolební televizní propagaci na aukčním portálu eBay. Koupila si jej soukromá osoba za 14 049 eur. Podle Sonneborna jej však strana následně vykoupila zpět za dvojnásobek. Následně se v odvysílaných klipech straníci objevili s reklamními tričky nízkonákladové aerolinky HLX, s odkazy na její webové stránky a sloganem „lety po Evropě od 19,99 eur“.
Provokací k debatě
Proč lidé Die Partei volili? Třeba podle redaktora magazínu WirtschaftsWoche Floriana Zerfasse satirická strana bude pro Štrasburk „žádoucím obohacením“. V době, kdy roste podpora radikálně pravicových politiků, podle něj proti tomuto trendu spíše mohou úspěšně bojovat humoristé než klasické strany, kterým se to nedaří.
„Jejich opravdovým programem je provokace. Ta sama k lepším politickým rozhodnutím nepomůže, ale každopádně vzbudí větší zájem,“ píše Zerfass. „A provokace má i další funkce: Může přinést dráždící otázky, které se vmíchají do politické agendy, nastavit zrcadlo politikům a institucím, vyvést je z rutinního chodu – a nastolit debatu. Také proto je tato strana v Bruselu velmi potřebná,“ napsal před volbami publicista.
Strana však má i své kritiky, podle níž překračuje společensky přijatelné hranice. Například před volbami do europarlamentu televize ZDF odmítla vysílat její volební klip, protože podle stanice byly porušeny osobnostní práva bývalého papeže Benedikta XVI. a moderátora Markuse Lanze. Kromě toho, že spot byl podle televize skrytou reklamou na časopis Titanic, ukázal dva z jeho nejrozporuplnějších vtípků. V době aféry s uniknutými dokumenty z Vatikánu překřtěné na Vatileaks znázornil satirický magazín na obálce papeže Benedikta XVI. v umazané sutaně s nápisem „Netěsnící místo nalezeno“. Populárního moderátora si zase vzal na paškál v situaci, kdy společností hýbala tzv. Edathyho aféra, při níž byl poslanec Bundestagu obviněn z šíření dětské pornografie. Uvaděč populárního pořadu “Wetten, dass..?” tehdy čelil sílící kritice své práce. Na titulce Titanicu byl ztvárněn se zmrzlinou a nápisem „Markus Lanz moderuje dětské porno, aby se na něj už nikdo nekoukal“.
