Internetové zpravodajství letos oslaví dvacet let. Co se během dvou dekád jeho existence událo a jaké jsou jeho výhledy na příští desetiletí?
Foto: Ondřej Neff, vydavatel prvního internetového deníku Neviditelný pes. Zdroj: Profimedia.cz
Zavřete oči a zkuste vzpomínat. Kdy jste se poprvé setkali s internetovými novinami? Někteří z nás mohli tuto zkušenost udělat již téměř před dvěma dekádami. V listopadu uplyne dvacet let ode dne, kdy v Británii spatřily světlo světa první internetové noviny – Telegraph.co.uk, známý jako Electronic Telegraph.
Pokud by se „Electronic Telegraph“ objevil ve stejné podobě v současnosti, asi by mnoho čtenářů nezískal. Stejně jako ostatní předci současných zpravodajských serverů byl totiž z dnešního pohledu strašně nudný. Nové texty se na něm objevovaly jen jednou denně a oproti novinovým článkům neměly žádné výhody. O videu a rozsáhlých fotogaleriích si jeho editoři mohli nechat zdát.
Osamělý Neviditelný pes
V Česku se jako první čistě internetové periodikum objevil v dubnu 1996 Neviditelný pes Ondřeje Neffa. Začínal jako „noviny jednoho člověka", které psal jejich zakladatel sám. Brzy však kolem sebe Ondřej Neff dokázal soustředit řadu spolupracovníků a přispěvatelů a jeho server dnes funguje s celou řadou rubrik a mnoha novými články každý den.
„První český deník na Internetu potvrzuje, že má-li někdo co říci určitému publiku, zde tak může činit s minimálními prostředky, bez jakéhokoli vydavatelského zázemí. V tomto případě známý novinář a spisovatel Ondřej Neff získal během několika týdnů 500 až 1000 čtenářů, kterým stojí za to denně si přečíst jeho názory na politické i jiné dění,“ vychválil nový server již v červenci 1996 časopis Profit.
Pohledem z dneška však působí tato čísla úsměvně. V současnosti má například server Lidovky.cz, jehož je Neviditelný pes součástí, 900 tisíc reálných uživatelů měsíčně. Nejčtenější zpravodajský portál Novinky.cz více než 4,4 miliony a druhý iDNES.cz jen o sto tisíc méně.
V devět ráno do virtuální trafiky
Dlouho se ale nenašlo mnoho podobně odvážných projektů a většina novin tak v polovině devadesátých let na internetu pouze nabízela obsah svých papírových vydání. Hojně navštěvovaným byl server Trafika, na němž si v devět hodin ráno čtenáři mohli přečíst Lidové noviny, Právo, Slovo nebo regionální Metro a o dvě hodiny později Mladou Frontu Dnes.
Majitel posledního ze zmiňovaných deníků, Mafra, v lednu 1998 spustil vlastní portál iDNES. Server začal brzo trhat jeden rekord za druhým. Vložil do propagace nejvíce peněz, stal se nejnavštěvovanějším deníkem na internetu a byl považován za místo, které poskytuje nejširší všeobecný zpravodajský servis. I když je nutné přiznat, že při svých začátcích neměl silnou konkurenci, protože se žádný jiný portál ani nesnažil o podobně rozsáhlou multimediální prezentaci.
Lákavý bulvár
Od té doby se ale internetová novinařina neustále vyvíjí. Nejdříve editoři začali rychleji obměňovat obsah. Žhavé novinky šly do světa téměř okamžitě. K textu začali redaktoři přidávat fotogalerie a následně i videa. A oddělené internetové redakce nejenže nabobtnaly, ale také se postupně propojovaly s těmi klasickými.
Neměnilo se však jen webové zpravodajství, ale i způsob, jak jej lidé „konzumují“. Málokdo čte na internetu stejně poctivě, jako když si u stolku s kávou rozloží noviny ještě vonící tiskařkou černí. Namísto toho text většinou pouze přelétne a registruje mezititulky, případně první slova odstavců. A mnohem snadněji „uteče jinam“.
Kliknutí myší je navíc nesmírně snadné a při částečně podvědomém klikání prostě bulvární titulky a fotografie vítězí, ať se nám to líbí nebo ne. Internetové noviny se tak snaží o co nejlákavější nabídku a mnohem snáze sklouzávají k bulvarizaci, která se v posledních letech dotýká celého mediálního spektra.
Čtenáři v roli novinářů
Celosvětová síť novinařině ale přinesla i mnohé pozitivní prvky. Webové servery přišly na to, že čtenáře si mohou získat a udržet i jinak než zjednodušováním a honbou za senzacemi. Zpravodajské servery nabízí svým čtenářům, že již nemusí být jen pasivními konzumenty zpráv, ale mohou také projevit své názory v komentářích pod články, sdílet texty na facebooku či twitteru, a komu je i toto málo, může začít provolávat do světa své postoje skrze blog.
Novináři také stále intenzivněji využívají moderní datové technologie a rozvíjí se třeba i tzv. občanská žurnalistika, při které se do tvorby zpráv zapojují běžní občané, což umožnily sociální sítě, přes něž lidé mohou rychle zaslat svá videa či fotografie.
Novinařina se nyní vyvíjí závratnou rychlostí a každý rok přináší nové a nové trendy. Vývoj, který internet do médií přinesl, však vzbuzuje otázky o budoucnosti. Nejen jaké se objeví nové technologie a jak se promítnou do zpravodajské práce, ale třeba i otázku, kdo rostoucí množství online zpravodajství zaplatí, a nakolik bude jeho rozvoj na úkor klasického tisku.