Otevřená data jsou data veřejného a soukromého sektoru, která jsou volně k dispozici na internetu ve strukturované a strojově čitelné podobě. Mohou být impulsem pro rozvoj nového podnikání a vznik pracovních příležitostí.
Foto: Ilustrační, Zdroj: Profimedia.cz
Za posledních pět let vznikly ve světě tisíce aplikací, nabízejících společensky prospěšné a ekonomicky přínosné služby. Řada z nich je postavena na tzv. otevřených datech veřejné správy nebo komerčních subjektů. Česká republika zatím přešlapuje na místě, neboť vláda nedodržela svůj závazek. Objevují se však pozitivní signály. První města začínají systematicky otevírat svá data, média zakládají analytická oddělení a rozvíjí se datová žurnalistika.
Česká vláda se vloni v dubnu v rámci Partnerství pro otevřené vládnutí (OGP) zavázala, že do konce roku otevře první desítku datových zdrojů ve formátu otevřených dat. Prozatím takto zveřejnila pouze výsledky voleb. A to i přesto, že celosvětový trend je jasný. Fakt, že zájem o otevřená data roste, potvrzují i čísla z Velké Británie, která před třemi lety začala otevírat velké množství veřejných informací. Dnes má 37 500 datasetů data.gov.uk, www.ons.gov.uk a data.london.gov.uk. Největší zájem je o ekonomické a demografické údaje, pracovní trh, správu, provoz vlády, byznys a nemocnost. Průměrný počet zhlédnutých stránek datových souborů na data.gov.uk za období 01/10 – 10/12 vzrostl o 285 % a celkový počet downloadů o 166 %.
Otevření dat je podporováno i v rámci Evropské unie. Evropská komise schválila aktualizaci směrnice z roku 2003, která by měla veřejná data vlád, úřadů či institucí zpřístupnit všem zájemcům v otevřeném formátu pro libovolné zpracování. Přelomovou direktivu pro otevřená data zveřejnil i americký prezident Barack Obama.
Fakta hovoří jasně
Otevřená data jsou podle NERV, Ministerstva průmyslu a obchodu a OECD předpokladem zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Jejich ekonomický přínos a úspory odhadují různé studie, které například uvádějí, že otevřená data veřejného sektoru mohou ekonomice v EU každoročně přinést až 40 miliard eur. V oblasti úspor mohou vyspělým západním ekonomikám ušetřit 100 miliard eur ročně na straně institucí a dalších 450 miliard u jejich klientů.
Kromě ekonomického růstu a úspor je nezanedbatelný i společenský přínos otevřených dat. Mohou na nich vzniknout služby, týkající se například bezpečnosti obyvatel (www.santacruzsentinel.com/crimemap, www.mapakriminality.cz), ),bydlení (http://numberhood.net/), dopravy (www.hsl.fi/en/information/sustainable-modes-transport/driving), podnikání (OpenCorporates.com), sociálních služeb (http://blindsquare.com/), zdravotnictví (http://goo.gl/mUiUG) nebo volného času (www.bikecityguide.org).
Tyto informace jsou důležité i proto, abychom, pokud nás to zajímá, měli přehled o tom, jak se třeba hospodaří s našimi daněmi, nebo jak jsou přidělovány státní zakázky. Příkladem takové, u nás bohužel ojedinělé aplikace, je portál www.vasmajetek.cz, který sbírá data o rozprodeji státního majetku z internetových stránek desítek státních organizací.
První vlaštovky
Data veřejné správy jsou však i důležitým zdrojem informací pro média. Díky nim mohou získat mimo jiné podklady pro vlastní, původní příspěvky a odhalení kauz, což je v době poklesu zájmu čtenářů konkurenční výhodou. Datová žurnalistika je trendem světových newsroomů a proniká i do našich médií. Vlajkovou loď v tomto směru představuje datové oddělení Hospodářských novin. Příjemnou zprávou je i fakt, že česká média mohou čerpat ze zkušeností zahraničních novinářů i z publikace Příručka datové žurnalistiky, která vyšla nedávno v českém zkráceném překladu anglického originálu.
Na úrovni veřejné správy se v Česku k celosvětovému trendu otevírání dat připojila zatím dvě města. Opava a Děčín totiž podepsaly Memorandum o spolupráci při prosazování otevřených dats Fondem Otakara Motejla, který s Fakultou informatiky a statistiky VŠE a Matematicko-fyzikální fakultou UK založil Fórum pro otevřená data. Jeho klíčovým úkolem je ukázat možnosti využití otevřených dat v praxi a poskytovat veřejné správě i široké veřejnosti metodickou a konzultační podporu. Z tohoto důvodu jednak postupně jedná s vybranými městy a spouští v nich pilotní projekt otevření dat a jednak se snaží oslovit všechny zájemce, firmy a IT nadšence prostřednictvím soutěže Společně otevíráme data.
Proč není zájem o větší otevřenost státu?
Náklady na zveřejnění dat veřejné správy mohou být minimální.Zpočátku postačí dát data na web jen s otevřenou licencí, není tedy nutné je převádět až do podoby propojitelných dat. Teprve poptávka ukáže, co má smysl dál po technické a informační stránce otvírat a strukturovat. O tom, že firmy v budoucnu projeví zájem o tato data, není pochyb. Celosvětově je znám příklad GPS, který dnes slouží jako zdroj informací pro řadu odvětví. U nás úspěšně funguje třeba vyhledávač dopravních spojení na stránkách vydavatelství MAFRA.
Otázkou je, proč české firmy a podnikatelé až na malé výjimky zájem na větší otevřenosti státu neprojevují již nyní? Vždyť otevřená data mohou být impulsem pro rozjezd a rozvoj podnikání, vznik podnikatelských a pracovních příležitostía v neposlední řadě i rozvoj datové žurnalistiky, zlepšení služeb a fungování státu pro nás všechny. A to by v dnešní ekonomické, politické a společenské situaci mělo stát za zamyšlení.
