Jak mě tvorba Daniela Landy, ať už ta starší „orlíkovská“, nebo ta novější muzikálová, nikdy neoslovovala, tak jsem se na Emanuela Moravce v jeho podání těšil.
Foto: Bývalý plukovník čs. armády Emanuel Moravec, 1942, Zdroj: ČTK
První díl pětidílného cyklu České století, který vysílá každou neděli Česká televize, mnoho diváků nenadchnul a toporné, neúměrně protahované dialogy si vysloužily sérii označení „rozhlasová hra“. Po úvodním „masarykovském“ dílu z období bourání Rakouska- Uherska se druhý díl věnoval událostem roku 1938, další tři díly se budou věnovat heydrichiádě a rokům 1948 a 1951.
Landa jako tahák cyklu
Až druhý díl a dopředu avizované vystoupení Daniela Landy v roli plukovníka Emanuela Moravce vyvolalo větší vlnu pozitivnějších ohlasů. Ve srovnání s první epizodou byla druhá část opravdu podstatně dynamičtější, i tak byly ale některé dialogy zbytečně dlouhé. Ani slibovaných nových pohledů na české dějiny se divák příliš nedočkal, nebudeme-li počítat odhalené přirození pana prezidenta Beneše při přejímání textu Mnichovské dohody.
Právě Martin Finger v roli Edvarda Beneše vyloženě exceloval, stejně si svoji roli užil i zmíněný Daniel Landa. Ten se kromě působení v hudební skupině Orlík, která začátkem devadesátých let ovlivnila (naštěstí jen krátkodobě) velké množství převážně učňovské mládeže, podílel na pozdějším rozvoji skinheadského hnutí i postavou Pavla ve filmu Proč z roku 1987, jenž pojednával o násilném chování sparťanských fanoušků během návratu ze zápasu v Banské Bystrici.
Jak k Landovu jménu trpím mírnou averzí, PR ofenziva s jeho jménem během natáčení Českého století mě ve spojení s Emanuelem Moravcem celkem lákala. Po zhlédnutí druhého dílu je jasné, že Landa na divadelní studia strávená po boku spoluhráče z Orlíku Davida Matáska nikterak nezapomněl. Nadále mu sedí role agresivních fanatiků a výborně se doplňoval s druhým „zlým mužem“ československé armády generálem Lvem Prchalou, pozdějším velkým odpůrcem Edvarda Beneše, kterého přesvědčivě ztvárnil Karel Dobrý.
Publicista Stanislav Yester a kolaborantův přerod
Moravcova role údajně vznikala jako přímo šitá pro Daniela Landu a přijde mi vlastně symptomatické, že Landa přijal nabídku zahrát si kontroverzní postavu bývalého ruského legionáře, který ostatně na Sibiři zahájil i svou později velmi rozsáhlou publicistickou činnost. V roce 1937 stál Moravec jako čestná stráž při pohřbu T. G. Masaryka, během mobilizace patřil k největším zastáncům války s nacistickým Německem, aby se pak během německé okupace stal jedním z nejnenáviděnějších kolaborantů protektorátu. Během Pražského povstání si dobrovolně prostřelil hlavu v jedné zatáčce pod Pražským hradem.
Jedním z příznaků přerodu Emanuela Moravce v budoucího kolaboranta byl kromě šestnáctileté milenky i článek Účtování a co dále, který pod pseudonymem Stanislav Yester uveřejnil v Lidových novinách 5. října 1938 ještě pod dojmem debaty s Benešem. Pozorní pozorovatelé seriálu si mohli všimnout i rozepsaného článku v psacím stroji během jedné scény z Moravcova bytu. Článek byl i úvodem pro jeho knihu V úloze mouřenína s podtitulem Československá tragedie roku 1938, ve které shrnul svoje důvody pro spolupráci s Třetí říší.
Druhá epizoda Českého století končila skokem o čtyři roky z roku 1938 na Moravcovu svatbu v roce 1942, na které si vzal svou tehdy už dvacetiletou bývalou služebnou Jolanu, ze které údajně udělal i konfidentku Gestapa. Tomuto období by se měl věnovat třetí díl Českého století, nazvaný Kulka pro Heydricha.