Jak se v uplynulých 10 letech psalo o Evropské unii na stránkách největších českých deníků? Jaký postoj k této instituci převažoval, jak se vyvíjela míra její medializace v čase, jaká témata byla v souvislosti s Unií nejčastěji diskutována? Odpovědi na tyto otázky přináší studie založená na analýze titulků novinových článků.
Foto: ilustrační. Zdroj: freeimages.com
Před deseti lety vstoupila Česká republika do EU. Během té doby se ve slovníku médií uhnízdila slova jako eurozóna, europoslanci, euroústava, ale také eurohujeři či euroúředníci. Média kreativně vytvářejí nová a nová spojení začínající na euro: eurovajíčka, europuding, eurosaša (A. Vondra). Nutno dodat, že tato spojení se objevují zejména tehdy, chce-li novinář upozornit na nějaký nešvar nebo problém: europrůšvih, europaradox, europanika, euroteror, europropaganda, eurocenzura, eurožvásty…
Všechny uvedené termíny se objevily v titulcích článků celostátních deníků od roku 2004 a měly vliv na to, jaký obraz je o EU v českých médiích vytvářen. Analýza společnosti NEWTON Media si položila jednoduchou otázku: Byly titulky článků spíše eurooptimistické, nebo euroskeptické?
Při hodnocení EU převažuje neutrální tón
Podíváme-li se na vyznění samotných titulků, lze konstatovat, že jasně převažoval neutrální charakter. Mezi titulky, které nesly nějaké hodnotové zabarvení, bylo nejvíce těch ambivalentních. Jejich „náskok“ před negativními byl jen nepatrný. Šlo o titulky s nejednoznačným vyzněním vůči EU (např. O nudné EU a nesmělých Češích. Evropská unie? Ano i ne.), nebo o titulky, které byly napsány formou otázky (Ohrožuje Evropská unie vinaře?). Negativně laděných titulků bylo více než těch pozitivních. Do jisté míry to lze vysvětlit tím, že negativní informace v titulku upoutá více pozornosti než pozitivní, a proto jsou v médiích obecně častější.
Pozitivní titulky nejčastěji vyzdvihly přínos evropských dotací, růst investic, ochranu práv spotřebitelů a možnost volného pohybu zboží i osob. Negativní titulky se nejčastěji strefovaly do údajně nesmyslných byrokratických regulací, do ekonomických problémů eurozóny a také upozorňovaly na obavy ze ztráty suverenity a národních produktů. Výraznou měrou přispěl k negativitě titulků bývalý prezident Václav Klaus, jehož vyjádření na adresu Evropské unie novináři s oblibou citovali (např. Klaus: Z EU prospěch nemáme. Klaus: Integrace EU jde špatným směrem).
Trvalý pokles zájmu o téma Evropské unie
Z vývoje počtu článků jasně vyplývá, že novináři umísťují klíčová slova odkazující na EU do názvů článků stále méně často. Znamená to, že se novináři o EU přestávají zajímat? O jisté ztrátě zájmu vypovídá fakt, že zatímco v roce našeho vstupu do EU vyšlo v celostátních denících o Unii něco přes 27 tisíc článků, o devět let později v roce 2013 to bylo již jen necelých 13 tisíc článků. V roce 2009, v době našeho předsednictví, celostátní deníky vyprodukovaly necelých 21 tisíc příspěvků na téma EU. Lze nějak vysvětlit úbytek počtu článků o EU a pokles výskytu titulků s klíčovými unijními slovy?
Nabízí se jedna, v zásadě eurooptimistická hypotéza, že deset let po vstupu do EU přestalo samotné členství v Unii být důležitým mediálním tématem. Otázka, zda být či nebýt v EU, již není ohniskem svárů, obav či naděje. Členství v EU je bráno jako samozřejmá každodenní realita. Média se již nezaměřují na smysl členství jako takového, protože se více věnují konkrétním agendám a událostem souvisejících s EU; v titulcích již novináři tolik neupozorňují na to, že se jedná o „eurotéma“, protože obecná znalost o EU je vyšší než před 10 lety.
Zajímají Vás podrobnější výsledky analýzy? Chcete vědět o mediálním obraze EU více? Kontaktujte: analyzy@newtonmedia.cz.