Jaké množství tzv. seriózního zpravodajství najdete v celostátních denících?

paper 3327315 640

Bulvarizace médií je v posledních letech často diskutovaným tématem. Analýza slovenské pobočky NEWTON Media se věnovala porovnání podílu „seriózních“ informací (nejen) ve slovenských denících.

Bulvarizace obsahu ve slovenských médiích má rok od roku stoupající tendenci. Takový je alespoň první dojem běžného čtenáře, posluchače či diváka, který pravidelně sleduje domácí a zahraniční zpravodajství. Je tomu ale opravdu tak? Klesá podíl seriózního zpravodajství a nahrazují jej bulvární zprávy nebo tzv. lifestylová témata?

Podívejte se na analýzu společnosti NEWTON Media, která byla realizovaná na vzorku pěti celostátních deníků v období posledních pěti let (z analýzy byly vynechány specializované deníky Sport a Deník N, který vychází až od února roku 2015) a která přináší odpověď na otázku: „Jaké množství seriózních zpráv se dočtete (nejen) ve slovenských denících?“

Základními ukazateli hodnocení obsahů deníků byly počty zpráv publikovaných ve sledovaných titulech v letech 2013 až 2017. Ty byly dle svého obsahu řazené do čtyř kategorií: zpravodajství a publicistika (domácí, zahraniční), ekonomika, sport a ostatní. Zatímco první tři kategorie témat můžeme z hlediska charakteru zpráv považovat za tzv. „seriózní zpravodajství“, poslední kategorie „ostatní“ pak zahrnuje mix správ, tzv. bulvární témata, PR zprávy, reklamní obsah, obrazové zpravodajství a různé přílohy, které mají z větší části „bulvárnější“ lifestylový charakter. Zároveň analýza zahrnuje celkový rozsah zpráv z hlediska počtu stránek a objemu nákladu, který je základním kritériem hodnocení úspěšnosti titulů u čtenářů.

Klesající počet zpráv

Jedním ze závěrů analýzy je fakt, že počet zpráv ve slovenských denících s roky klesá. Lze říci, že oproti roku 2013 klesl obsah mediálních zpráv o 13 až 33 % v závislosti na konkrétním deníku. Největší propad je viditelný u deníku SME, k čemuž jistě přispěl i masivní odchod redaktorů v roce 2014, poté, co podíl ve vydavatelství Petit Press koupila finanční skupina a deník musel řešit pokrytí svého obsahu s limitovaným počtem novinářů.

Zjištění o klesajícím počtu zpráv nepodporuje v podstatě jen deník Plus 1 deň, u kterého počet zpráv od roku 2014 pravidelně narůstá. I když je jeho vlastníkem stejná skupina, která způsobila rozpor v SME, vstup nového investora a následné slučování redakcí v rámci nově vzniklého mediálního domu deníku v podstatě pomohl. Dnes dosahuje čtenosti 6 %, což je přibližně 260 000 čtenářů (podle průzkumu MML-TGI z ledna 2018 si spolu s deníkem Pravda drží druhou příčku v čtenosti za nejčtenějším Novým časom (14 %).

sk 01.jpg

 

Analýza dále ukázala, že u sledovaných titulů během let klesá počet stran textu. V přepočtu znaků na jednu normostranu je možné říci, že podíl textu klesl přibližně o třetinu jedné normostrany denně, což představuje přibližně 500 napsaných znaků (přibližně 5 delších vět), o které bylo zkráceno jedno číslo konkrétního titulu.

Seriózní zprávy vs. „ostatní“

Ačkoli počet zpráv ve slovenských denících s lety klesá, podíl mezi "seriózními zprávami" a "ostatním zpravodajstvím" zůstává víceméně stejný. Seriózní témata přitom tvoří 63 až 75 % obsahu v závislosti na daném médiu.

sk 02.jpg

 

Podrobnější rozbor sledovaných témat výše ukázal, že převážně stoupající tendenci mají příspěvky zařazené do kategorie domácí a zahraniční zprávy. Naopak obsah zpráv v kategorii „ostatní“ pravidelně klesá. Zprávy z ekonomiky se v bulvárních médiích vyskytují na velmi nízkých počtech.

sk 03.jpg

sk 04.jpgsk 05.jpgsk 06.jpgsk 07.jpg

 

Za zmínku stojí objem zpráv v jednotlivých kategoriích v deníku Pravda. Z grafu je zřejmé, že deník si svůj obsahový charakter zachovával téměř ve stejné linii po dobu celých pěti let. V kontextu změn vlastnických struktur, které se podepsaly na objemu zpráv v deníku SME a Plus 1 deň, bude zajímavé sledovat vývoj deníku Pravda v dalším období. V březnu 2018 totiž titul změnil majitele a přešel do rukou české společnosti OUR MEDIA, a. s.

Klesající náklad, růst internetových uživatelů

Pro slovenský tisk je typický ročně klesající objem tištěných a prodaných titulů. To v dnešní digitální éře není žádné překvapení. Na grafech analýzy je možné potvrdit teorii, že část čtenářů deníků postupně přechází na jejich webové stránky, resp. se přesouvají na jiné konkurenční weby, kterých za posledních pět let vznikly desítky. Jedinou výjimkou je opět deník Plus 1 deň, u kterého je možné říci, že se mu daří v posledních třech letech si udržet stabilní čísla prodejů.

sk 08.jpgsk 09.jpg

Polský a český trh

V rámci analýzy obsahu médií kolegové ze Slovenska porovnali slovenská data s daty z Polska a České republiky. Hypotéza byla stejná, ale analýza z těchto zemí přinesla odlišné výsledky.

Analýza českých dat ukázala, že celkový počet zpráv vydaných českými celostátními deníky byl za posledních pět let víceméně stabilní. Tato skutečnost však neplatí pro všechny analyzované tituly. Zatímco v případě deníků Právo nebo Hospodářských novin je možné říci, že byl počet zpráv stabilní, Lidové noviny snížily počet zpráv téměř o třetinu. Naopak nejčtenější Blesk zvýšil počet vydaných zpráv o více než čtvrtinu.

Zatímco v České republice si seriózní zpravodajství drží víceméně stabilní úroveň, větší nárůst je příznačný pro kategorii „ostatních“ zpráv, jejichž charakter je spíše bulvární, reklamní či lifestylový.

sk 10.jpgsk 11.jpg

 

Naopak v Polsku zaznamenalo "seriózní zpravodajství" výrazný propad, pod který se pravděpodobně podepsaly i výsledky voleb z roku 2015, kdy se k moci dostala strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Ta je známá nejen ostrou kritikou tamních médií, ale i silnou tužbou zestátnit polská média.

Vítězství Jaroslawa Kaczyńskeho ve volbách v roce 2015 ovlivnilo i objemem „seriózního“ zpravodajství, převážně článků s politickým charakterem u dvou nejčtenějších názorotvorných deníků. Počet zpráv v provládně orientovaném deníku Gazeta Polska Codzienne od roku 2015 prudce roste v porovnání s opozičním deníkem Gazeta Wyborcza, který zejména v minulém roce zaznamenal v počtu „seriózních“ zpráv výrazný propad. Ten je způsobený také tím, že Jaroslaw Kaczyński zakázal státním institucím nákup prostoru v opozičním deníku Gazeta Wyborcza, na základě čeho deník snížil své náklady. Naopak přesunem nákupu prostoru do provládního deníku se silnou podporou regionálních redaktorů se výrazně navýšil počet „seriózních“ zpráv v deníku Gazeta Polska Codziennie.

sk 12.jpgsk 13.jpg

Závěr NEWTON Media

Analýza společnosti NEWTON Media nepotvrdila hypotézu o poklesu „seriózního“ zpravodajství a růstu bulvárních a lifestylových témat ve slovenských denících. Když vezmeme v úvahu pokles počtu stran, ke kterému došlo od roku 2013, klesá také celkový objem zpráv v těchto titulech. Nicméně podíl mezi „seriózními“ zprávami a zprávami z kategorie „ostatní“ zůstává víceméně stabilní. Pokles zpráv ve slovenských denících neznamená pokles kvality žurnalistické práce, která nebyla předmětem této analýzy.

Metodika

Analýza vychází z dat zpracovaných společností NEWTON Media, spol. s r. o. Analyzovány byly příspěvky publikované v celostátních denících SME, Pravda, Hospodárske noviny, Plus 1 deň a Nový čas. Do analýzy nebyly zahrnuty deníky Šport (jde o specializovaný deník obsahově pokrývající jen oblast sportovního zpravodajství) a Deník N (z analýzy byl vynechán vzhledem k tomu, že na trhu vychází až od února 2015 a tím pádem nepokrývá celé monitorovací období). Data z českých a polských zdrojů poskytly pobočky NEWTON Media v Praze a Varšavě. Výběr TOP 5 celostátních deníků vychází z údajů o počtu prodaných titulů. Sledovány byly parametry: počet zpráv, počet stran, velikost textu v kB a údaje o počtu tištěných a prodaných tisků. Údaje o poklesu velikosti textových strany byly získány na základě přepočtu textových znaků na velikost dat v kB, které jsou jediným atributem technického zpracování textových souborů v databázi společnosti NEWTON Media, spol. s r. o.

MEDIAINFO

MEDIAINFO
Magazín NEWTON Media, a.s.

Čtěte také

1 3
Blog

5 způsobů, jak využít media intelligence pro rozvoj turismu ve městech

I to nejmenší město se může stát turisticky atraktivní, když dokáže správně komunikovat své přednosti. Ať už jsou to přírodní krásy, zajímavá ubytování nebo historické památky – každé místo dokáže přitáhnout určitou cílovou skupinu. Jak ale dosáhnout toho, aby se návštěvníci rozhodli přijet zrovna k Vám?

IMG 9914
Blog

Společné setkání se zástupci státní správy v Museu Kampa

Ve středu 16. října 2024 jsme se v podvečerních hodinách sešli v krásném prostředí Musea Kampa v Praze ke společnému setkání členů týmu Newton Media a zástupců tiskových a komunikačních oddělení v rámci státní a veřejné správy.

akvizicni kampan 2
Blog

Moderní samospráva: Jak zefektivnit práci s mediálními daty 

Moderní úřad, pokud chce být otevřený a pružně reagovat na podněty veřejnosti, by se měl naučit pracovat s mediálními daty. Ta mu napoví nejen jaká nálada panuje ve společnosti v souvislosti s krajskou politikou, ale také dovolí rychle reagovat na mediální kauzy a PR krize. Kvalitní a pravidelný monitoring médií je zkrátka něco, co by žádný krajský ani městský úřad neměl zanedbat. Jak ale vybrat ten, který Vám poskytne tu nejvyšší přidanou hodnotu?

zálohování 2
Blog

Analýza mediálních výstupů příznivců a odpůrců zálohování 

V posledních letech se ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje nové téma, které by mohlo mít celospolečenské dopady, pokud se legislativně prosadí. Řeč je o snaze zavést povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek od nápojů s cílem zvýšit míru recyklace a opětovné využití již použitých obalů. Vláda sice novelu obalového zákona právě dnes schválila na svém zasedání, nicméně návrh ještě musí projít parlamentem. Proti kampani k zálohování se ale vzedmula i vlna kritiky a odporu vůči změnám v dosavadním systému. Který z těchto dvou táborů zatím vítězí v mediálním prostoru?

telefon kresba

Jdeme na to!