O kterého z českých prezidentů se média nejvíce zajímala a s jakými tématy je nejčastěji spojovala v prvních sto dnech jejich úřadu?
Václav Havel, Miloš Zeman a Václav Klaus po zasedání Bezpečnostní rady státu v roce 2000, Zdroj: ČTK/Zbyněk Stanislav
Společnost NEWTON Media porovnala publicitu tří českých prezidentů – Václava Havla (zohledněno druhé funkční období), Václava Klause a současné hlavy státu Miloše Zemana během 100 dní po jejich inauguraci.
Data pro analýzu byla získána z archivu společnosti Newton Media, a.s. U regionálních Deníků vydavatelství Vltava Labe Press byl brán v potaz vždy jen jeden zástupce z každého kraje. Pro bližší rozbor tematické struktury medializace prezidentů analýza vychází z článků, které o prezidentech uveřejnily hlavní celostátní deníky (Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá Fronta DNES a Právo).
Miloš Zeman své předchůdce výrazně předstihl – alespoň co se výše publicity během prvních 100 dnů v úřadě týče. Média o něm publikovala přibližně o deset tisíc příspěvků více, než tomu bylo v případě jeho předchůdců. Výše medializace Václava Havla a Václava Klause byla téměř vyrovnaná.
Graf zahrnuje publicitu prezidentů ve všech skupinách médií, tj. v tisku, na internetu, v televizním a rozhlasovém zpravodajství a publicistice a v agenturním zpravodajství.
Podíváme-li se pouze na publicitu v celostátních denících, nenajdeme již tak vysoké rozdíly jako v celkovém počtu příspěvků. V celostátních denících dostal největší prostor Václav Klaus. Celkově nejnižší míra medializace u Václava Havla mohla být ovlivněna i tím, že v analýze bylo zohledněno kvůli dostupnosti dat až jeho druhé volební období.
Graf porovnává publicitu prezidentů během prvních 100 dní v úřadě v hlavních celostátních denících (v případě Václava Havla je analyzováno druhé funkční období, u Václava Klause pak první volební období).
Miloš Zeman vynikl třemi kontroverzními kauzami, a to spekulacemi o jeho možné opilosti během otevírání komnaty s korunovačními klenoty, sporem o jmenování velvyslanců (Zeman prosazoval Lívii Klausovou na Slovensko a Vladimíra Remka do Ruska) a také odmítnutím jmenovat Martina C. Putnu profesorem.
V případě Václava Havla média s velkou pozorností sledovala jeho zdravotní stav a léčbu po zákrocích, které musel prezident podstoupit. Z politických událostí byly významné např. debaty o vstupu ČR do NATO. U Václava Klause nebylo zaznamenáno dominantní téma, jeho publicita však byla hojně spojena se zahraniční tematikou, jako byl např. vstup ČR do EU, válka v Iráku, sudetoněmecká otázka, jednání s představiteli sousedních zemí i světových mocností.
Ve více než čtvrtině příspěvků o Miloši Zemanovi byli zmíněni i jeho předchůdci Václav Klaus (20 %) nebo Václav Havel (2 %; oba současně ve 4 %). Ve srovnání s tím byl způsob informování o Václavu Klausovi na začátku prvního volebního období exkluzivnější. Média vzpomenula jeho předchůdce Václava Havla v 16 % příspěvků.