Společnost NEWTON Media vypracovala analýzu Stereotypy mediálního obrazu Romů v roce 2013, která byla prezentována na konferenci Mediální reflexe, uspořádané RRTV ve spolupráci s ČT a Českým rozhlasem 24. a 25.9. 2013 v Telči.
Ilustrační foto, Zdroj: Profimedia.cz
Letošních prvních osm měsíců se, viděno zorným úhlem médií, pro život skupiny občanů České republiky nejčastěji médii označované jako Romové, méně často jako cikáni či cigáni, ale zato čím dál častěji jako „nepřizpůsobiví“, vyvíjelo značně dramaticky. Na jedné straně média stále častěji informují o rostoucích „protiromských náladách“ většinového obyvatelstva, které mají svůj konkrétní odraz ve shromážděních a pochodech na různých místech republiky i v každodenních projevech nespokojenosti či nevraživosti vůči Romům. Na druhé straně se dozvídáme o narůstajících sociálních problémech Romů a „nepřizpůsobivých“ (samozřejmě ne všichni jsou Romové), z nichž na prvním místě stojí problémy související s bydlením. Navíc se zdá, jakoby spouštěcím mechanismem všech těchto událostí byla narůstající kriminalita Romů a obecně stále častější porušování psaných či nepsaných pravidel nastolených většinovou společností. Média se většinou snaží vůči Romům vystupovat neutrálně, pokud se nejedná přímo o kriminalitu. Hlasy, které poukazují na to, že tzv. „romský problém“ je ve skutečnosti mnohem složitější a že se vymyká jednoduchému paušalizování a přímočarým řešením, se v nich však ozývají spíše výjimečně.
Kontext spojovaný se sledovanou skupinou
Zdroj: Mladá Fronta DNES, Lidové noviny, Právo a Hospodářské noviny, týdeníky Respekt, Reflex, Týden, Ekonom a Euro, regionální Deník, zpravodajství hlavních veřejnoprávních stanic ČT 1 a ČRo Radiožurnál, server Aktuálně.cz.
Slovo „Rom“ v některém ze svých tvarů se objevilo celkem v v 92 % příspěvků, nejčastějším tematickým kontextem, v němž se vyskytovalo byly tzv. „protiromské protesty“ konkrétně nejvíce ty v Duchcově, Českých Budějovicích, ve Vítkově a v Ostravě. Druhým nejčastějším kontextem byla kultura a třetím kriminalita. Zmínky o „nepřizpůsobivých“ (11,5 %) se nejčastěji objevovaly v souvislosti s tematikou bydlení, o něco méně pak v kontextu kriminality a protiromských protestů. Oba typy klíčových slov se vyskytly pohromadě v 305 příspěvcích.
Slovo „cikán“ zaznamenalo druhý nejvyšší výskyt, nejčastěji to sice bylo v kontextu kulturního dění, ale druhý nejčastější výskyt byl evidován v souvislosti s protesty proti Romům a s kriminalitou. Z toho vyplývá, že toto označení, které řada Romů vnímá jako hanlivé, slyší-li jej z úst příslušníků majority, nepatří pouze do oblasti umění a folkloru, ani nefiguruje pouze v historických připomínkách, ale je stále více součástí živého jazyka, jímž jsou popisovány aktuální události. Je tomu však především v těch kontextech, v nichž média zpravidla nechávají nejvíce zaznívat právě hlasy nespokojených či dotčených příslušníků většinové společnosti (protesty, kriminalita, bydlení a podobně). Tak jako např. v tomto popisu dění na jedné ze zmíněných protiromských demonstrací: Když těžkooděnci odřízli náměstí, lidé skandovali: „Pusťte nás na Máj!“. Starší paní křičela na policisty, proč „český lidi neberou takové dávky jako cikáni!“ (Policie zasáhla v Budějovicích. Osm lidí bylo zraněno, aktuálně.cz, 7.7.2013).
O tom, že slovo „cigán“, ačkoli se od výše zmíněného na pohled téměř neliší, má v médiích zcela jiný význam, svědčí nejen jeho mnohem nižší výskyt, ale také to, že se nejčastěji objevilo v souvislosti s kulturním děním (konkrétně s koncerty souboru „Cigánskí diabli“ v Česku), mnohem méně pak v jiných kontextech coby vlastní označení skupiny Romů, jako například v této citaci Romky: „Jsou tam ty šlapky, jsou tam lichvy, jsou tam prostě fakt, že jako slušní cigáni, ale jsou tam i takoví, který se jako nedokážou přizpůsobit.“ (V Přednádraží vzniká film o Romech, ČT1 – Události v regionech, 18:00, 5.3.2013). Na první pohled je tedy patrné, že situací, kdy příslušníci majority hovoří v médiích o Romech převážně negativním tónem jako o „cikánech“, bylo v uplynulých měsících v příspěvcích zaznamenáno mnohem více než těch, kdy sami Romové používali – většinou v neutrálním duchu – svou vlastní členskou kategorii „cigáni“.
Vývoj publicity Romů a jejího hodnotícího vyznění
Oproti relativně klidným měsícům prvního čtvrtletí se počet příspěvků o Romech v prázdninových měsících více než zdvojnásobil. Ještě v dubnu a ve velké části května měla publicita poměrně stabilní ráz.
Skutečný zlom nastal v posledním květnovém týdnu. Útok skupinky Romů na manželský pár, poté, co se jeho policejní kamerový záznam objevil na internetu, rozvířil nejen pozornost médií, ale byl také motivem série „protiromských protestů“ v Duchcově, kde k události došlo, a v dalších severočeských městech. Poté, co se v průběhu června zdálo, že protesty slábnou, došlo k jiné události, která vyvolala ještě výraznější odezvu veřejnosti. Tou byla bitka mezi romskými a „bílými“ rodiči na dětském hřišti na českobudějovickém sídlišti Máj, při které měla být zraněna těhotná žena patřící k neromské části účastníků konfliktu. Tato událost a její dozvuky v podobě několika po sobě jdoucích „protiromských demonstrací“ byla vůbec nejvíc medializovanou kauzou související s Romy v celém sledovaném období (13 % veškeré zaznamenané publicity).
Především od těchto dvou kauz se pak odvinula celá řada dalších shromáždění, protestů a akcí, které se konaly v průběhu letních prázdnin a byly zpravidla organizovány pravicovými extremisty, ať už z řad DSSS, od ní odštěpených Českých lvů nebo jiných podobných uskupení. Největší a také nejnásilnější z nich byla, jak média informovala, demonstrace, která se uskutečnila na konci srpna v Ostravě.
Spolu s tím, jak postupně rostla celková publicita Romů, zvyšoval se také počet negativních zmínek médií o nich. Dobře patrné je to na srovnání mezi březnem a červencem. Tento nárůst však nebyl většinou sycen rostoucí publicitou samotných „protiromských protestů“, ale rostoucím počtem zmínek o romské kriminalitě.
Zatímco při samotném podávání zpravodajských informací o protestech si novináři zpravidla zachovávali nehodnotící postoj vůči Romům, dílčí negativní vyznění těmto zprávám dodávaly informace o konkrétní kriminalitě – násilí ze strany Romů, které bylo prezentováno jako zdůvodnění protestů. Je to patrné například na tomto úryvku: „Útok skupiny Romů na manželský pár v Duchově rozdmýchává na severu Čech opět protiromské nálady. Rvačka se stala před týdnem, ale teprve nyní se záhadně dostaly její záběry z kamery městské policie na veřejnost. Na zítřek je kvůli ní svolána demonstrace. Na internetu účast potvrdilo zhruba 700 lidí.“ (Protiromské nepokoje na severu Čech, ČT1 – Události v regionech, 18:00, 28.5.2013).
Mírně zpožděný nárůst počtu ambivalentních a pozitivních referencí, který se projevil v průběhu července a srpna, lze z části vysvětlit opožděnou reakcí publicistů a veřejně činných osobností na rostoucí vlnu protestů proti Romům. Zatímco v průběhu června převažovaly zmíněné zpravodajsky pojaté příspěvky a „zprávy z bojiště“, teprve během následujících dvou měsíců jim začaly vydatněji sekundovat vyjádření politiků, občanských aktivistů a komentátorů i analytičtěji pojaté zprávy, které dávaly cíleně hlas širšímu spektru aktérů. Brutalitu ostravského protestu, který byl jakýmsi vyvrcholením protestního dění, a rovněž nestoudnost, s níž pravicoví extremisté pochodovali v srpnu ulicemi Vítkova, pak svorně odsoudilo daleko více zainteresovaných osobností i novinářů, než tomu bylo předtím v případě Duchcova a Českých Budějovic.
Hodnotící tón příspěvků
Podíváme-li se na hodnotící tón zkoumané publicity jako celku, vidíme, že polovina příspěvků z ní měla vůči Romům neutrální – nehodnotící vyznění (50 %). Bylo tomu tak nejenom zásluhou dvou nejčastějších témat – protiromských protestů a kultury, v nichž převažovaly právě příspěvky bez hodnocení, ale také celou řadou dílčích témat s menší publicitou. Hodnotící publicita si ukrojila druhou polovinu koláče, o kterou se téměř stejným dílem rozdělily negativní (16 %), pozitivní (16 %) a ambivalentní (18 %) reference.
Typy příspěvků o Romech
Nejčastějším žánrem informování o Romech bylo zpravodajství (3 286 příspěvků), v němž se také objevilo nejvíce hodnotících zpráv všeho druhu – negativních, ambivalentních i pozitivních, ačkoli převažovaly, jak je u zpravodajství zvykem, nehodnotící příspěvky (50 %). Naopak v případě komentářů měla převahu hodnotící publicita, z níž nejvýraznější byla ta ambivalentní (33 %). Rozhovory, ankety a analýzy byly mnohem méně častým žánrem a negativní vyznění se u nich téměř nevyskytovalo. Autoři analýz se zpravidla snažili o vyváženost a nezaujatost, stejně jako osobnosti oslovené, aby se na adresu Romů vyjádřili v rozhovorech a anketách. Zcela jiný tón měly zpravidla citace výroků lidí oslovených na ulici, aby komentovali situaci nebo dění ve svém okolí. Ty byly součástí zpravodajství a měly často negativní vyznění, pokud byli oslovenými příslušníci majority, a ambivalentní, pokud byl přizván i hlas samotných Romů.
Pro plnou verzi analýzy, která popisuje tematické souvislosti publicity Romů, kontaktujte: analyzy@newtonmedia.cz.
