Spor o důl Turów – Poláci se bojí nezaměstnanosti, Češi zase úbytku spodních vod

ilustracni foto

Česko-polské vztahy v posledních měsících výrazně narušuje spor kolem polského hnědouhelného dolu Turów. Přestože zpočátku věnovala polská média kauze jen malou pozornost, od podání české žaloby k Evropskému soudnímu dvoru dávají sporu čtyřikrát více prostoru než média česká. Jak vyplývá z mediální analýzy společnosti Newton Media, v zahraničních i českých médiích spor výrazně zviditelnil liberecký hejtman Martin Půta, kterého si novináři všímají výrazně více než lokálních politiků v Polsku či Německu. V polských médiích dostávají nejvíce prostoru zástupci těžební společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) argumentující ohrožením zaměstnaností a ztrátou energetické bezpečnosti celého Polska.

Polská média jevila o kauzu Turów dlouho poměrně vlažný zájem. Když v srpnu 2019 došlo k první schůzce k Turówu mezi Andrejem Babišem, Richardem Brabcem a jejich polskými protějšky Mateuszem Morawieckim a Michałem Kurtykou, věnovala polská média jednání jen třetinovou pozornost, co média česká. Zlom přišel v únoru letošního roku, kdy Česká republika zažalovala Polsko u Evropského soudního dvoru. Od té doby věnují polská média kauze čtyřnásobně vyšší pozornost než média česká. Naopak německá média prokazují trvale nejnižší zájem ze všech tří dotčených zemí.

Podíl na medializaci

Polská a česká média jako by referovala o dvou různých Turówech. „V polských titulech převažují argumentyo dolu a elektrárně Turów coby největším zaměstnavateli s enormním významem pro energetickou bezpečnost celého Polska. Mezi důvody pro zastavení důlní činnosti je nejčastěji uváděn negativní dopad na stav spodních vod, ovšem s dodatkem, že vše vyřeší stavba podzemní filtrační stěny,“ říká Dan Weidenhoffer, analytik společnosti Newton Media a dodává: „Naopak argumentace v českých médiích výrazně akcentovala dopady na životní prostředí, kterými je ztráta spodní vody a nárůst hluku a prachu. Jistou nestrannost zachovávaly německé tituly, které kauzu prezentují coby konflikt primárně česko-polský.“

Argumenty pro a proti

V medializaci celé kauzy je v Polsku nejaktivnější tiskové oddělení koncernu Polska Grupa Energetyczna (PGE), které odvedlo „skvělou“ práci. Představitelé koncernu společně dominují v polských médiích nad všemi dalšími subjekty s výjimkou ministra Kurtyky. Představitelé PGE se dokonce v médiích objevili osmkrát častěji než nejcitovanější lokální politik, kterým je starosta polské Bogatyně. Z Čechů si kromě Richarda Brabce a libereckého hejtmana Martina Půty všímají polská média nejvíce Milana Starce z obce Uhelná. Ten má v polských i německých médiích několikanásobně vyšší ohlasy než třeba europoslanec Tomáš Zdechovský, který se v kauze rovněž angažuje.

Velký kus práce odvedl pro zviditelnění problému již zmíněný Martin Půta. „Přestože obyvatelé Uhelné, Oldřichova či Hrádku nad Nisou vyčítají vedení Libereckého kraje nedůslednost v obraně jejich zájmů, byl hlas hejtmana Půty hodně slyšet v polských médiích, a to dokonce výrazně častěji, než hlas jeho polských protějšků dolnoslezského maršálka či vojvody. Půta je nejcitovanějším lokálním politikem také v německých médií, kde je v souvislosti s dolem Turów častěji zmiňovaný již jen starosta Žitavy,“ doplňuje Weidenhoffer.

Polští odboráři se mediálně zapojovali spíše sporadicky. Jejich hlas zazněl poprvé až v červnu 2020, kdy se zapojili do petice organizované koncernem PGE a europoslankyní Annou Zalewskou. Naopak polští i čeští ekologové vstupovali do medializace kauzy Turów od samého počátku. Jakub Gogolewski z organizace „Rozwój TAK – Odkrywki NIE” výrazně zastínil odboráře, když v lednu 2020 obvinil polské úřady, že povolení pro rozšíření těžby falšují. Z českých aktivistů byly mediálně nejviditelnější Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR a Petra Urbanová, právnička organizace Frank Bold. 

Medializace aktérů

Markantní rozdíly byly v pozornosti, jakou dopadům na konkrétní obce a místa věnovala média tří dotčených zemí. Německá média se jednostranně zaobírala hlavně saskou Žitavou, v menší míře polskou Bogatyní ale dolem přímo ohrožené české obce zmiňovala pouze okrajově. Trochu více zahraničního přesahu ukázala polská média, která se překvapivě zaobírala ve stejné míře obcí Uhelnou s 500 obyvateli jako 25tisícovou Žitavou. České média byla nejspravedlivější, když svou pozornost dělila téměř rovnoměrně mezi Žitavu, Bogatyň, Frýdlant a Uhelnou.

Analýza sledovala on-line média (zpravodajské servery, Twitter, Tumblr, blogy, diskusní fóra, recenze) v období 1.7.2019 – 30.6.2021 v Polsku, Česku a Německu a pro srovnání rovněž v UK, Itálii, Slovensku, Španělsku a Rakousku.

Autor analýzy: Daniel Weidehoffer

Čtěte také

1 3
Blog

5 způsobů, jak využít media intelligence pro rozvoj turismu ve městech

I to nejmenší město se může stát turisticky atraktivní, když dokáže správně komunikovat své přednosti. Ať už jsou to přírodní krásy, zajímavá ubytování nebo historické památky – každé místo dokáže přitáhnout určitou cílovou skupinu. Jak ale dosáhnout toho, aby se návštěvníci rozhodli přijet zrovna k Vám?

IMG 9914
Blog

Společné setkání se zástupci státní správy v Museu Kampa

Ve středu 16. října 2024 jsme se v podvečerních hodinách sešli v krásném prostředí Musea Kampa v Praze ke společnému setkání členů týmu Newton Media a zástupců tiskových a komunikačních oddělení v rámci státní a veřejné správy.

akvizicni kampan 2
Blog

Moderní samospráva: Jak zefektivnit práci s mediálními daty 

Moderní úřad, pokud chce být otevřený a pružně reagovat na podněty veřejnosti, by se měl naučit pracovat s mediálními daty. Ta mu napoví nejen jaká nálada panuje ve společnosti v souvislosti s krajskou politikou, ale také dovolí rychle reagovat na mediální kauzy a PR krize. Kvalitní a pravidelný monitoring médií je zkrátka něco, co by žádný krajský ani městský úřad neměl zanedbat. Jak ale vybrat ten, který Vám poskytne tu nejvyšší přidanou hodnotu?

zálohování 2
Blog

Analýza mediálních výstupů příznivců a odpůrců zálohování 

V posledních letech se ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje nové téma, které by mohlo mít celospolečenské dopady, pokud se legislativně prosadí. Řeč je o snaze zavést povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek od nápojů s cílem zvýšit míru recyklace a opětovné využití již použitých obalů. Vláda sice novelu obalového zákona právě dnes schválila na svém zasedání, nicméně návrh ještě musí projít parlamentem. Proti kampani k zálohování se ale vzedmula i vlna kritiky a odporu vůči změnám v dosavadním systému. Který z těchto dvou táborů zatím vítězí v mediálním prostoru?

telefon kresba

Jdeme na to!