Agentura AdHackers dokončila spolu se STEM/MARK a Newton Media rozsáhlou analýzu o aktuálních náladách v české společnosti během pandemie koronaviru. Studie kombinuje analýzu klasických a sociálních médií s kvantitativním průzkumem. Analýza médií pokrývá období od února 2020 do dubna 2021, zatímco sběr dat v kvantitativním šetření probíhal v druhé polovině května 2021.
Co hýbe Českem sleduje tři hlavní témata, která rezonovala českou společností: svoboda, školství a zdravotnictví. Enormní mediální pozornost se soustředila hlavně na téma zdravotnictví, kterého se týkalo 16,8 mil. zmínek v tradičních a sociálních médiích. Školství a vzdělávání se týkalo 5,5 mil. zmínek a svobody pak 4,2 mil. zmínek. Zatímco tradiční média (online články, tisk, televize a rozhlas) přispěla k publicitě uvedených témat pouhou desetinou příspěvků, největší debata se odehrávala v sociálních médiích. Zde výrazně dominovaly příspěvky na Facebooku, v menší míře pak diskuse pod články a zmínky na Twitteru.
„Zajímalo nás, jak se vyvíjela atmosféra ve společnosti v období, kdy pandemie ovlivnila všechny oblasti našeho života… Ukázalo se, že zatímco tradiční média věnovala tématu svobody stejnou pozornost jako před pandemií, v sociálních médiích byl zaznamenán výrazný nárůst zájmu uživatelů“, komentuje závěry Jan Řehák, zakladatel agentury AdHackers. „Jednotlivá vládní opatření zasáhla téměř každého Čecha a lidé měli potřebu je komentovat. Českou společností výrazně rezonovalo omezení pohybu a služeb, svoboda slova, cenzura či omezování svobody ze strany EU. Ve společnosti nepřestávaly mizet obavy z dalších lockdownů a diskuse týkající se očkování“, dodává Řehák.
Mediální pozornost v ostatních dvou oblastech (zdravotnictví, školství) reflektovala vývoj samotné pandemie a následky vládních opatření. „Prvotní nejistota a obava z neznámého byly vystřídány letní euforií. Období loňských prázdnin se tak neslo v duchu rozvolňování. Epidemie se zdála být na ústupu, ve společnosti panovala dobrá nálada a naděje, že to nejhorší je za námi,“ říká Martina Maňhalová, analytička Newton Media. Na podzim 2020 se opět zhoršila situace ve zdravotnictví a přišlo omezení školní docházky. Zatímco na jaře lidé řešili spíše schopnost adaptovat se na novou situaci, na podzim již byl patrný reálný strach z nedostatečných kapacit českého zdravotnictví a obavy z dopadu zavřených škol na žáky a studenty, ale i samotné rodiče. Lockdown na jaře 2021 pak přispěl ke všeobecným pocitům únavy a frustrace z nezvládnuté situace.
V kvantitativní části průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK se ukázalo, že mezi nejpalčivější problémy české společnosti lidé řadí na první tři místa špatně fungující stát, jeho přílišnou zadluženost a přebujelost korupce a rozkrádání. V dalším sledu navazují ekonomické problémy zdražujícího a méně dostupného bydlení a obava z růstu budoucí daňové zátěže. „Tematickou naléhavost sledujeme již mnoho let a mohu potvrdit, že dychtivost řešit korupci je v české společnosti dlouhodobě zakořeněná. Už je zde ale i jistý pocit zmaru. Zadluženost státu získala na důrazu až s náhlými výdaji v boji proti epidemické krizi. Špatně fungující stát je spojen s chaosem, rozhádaností politiků, ale také například nedostatečnou digitalizací společenských institucí. Svou úlohu hraje i aktuálně nízká důvěra ve vládu, kterou dlouhodobě sleduje například projekt National Pandemic Alarm“, interpretuje výsledky průzkumu Jan Burianec, sociolog STEM/MARK.
V první polovině pomyslného pelotonu 19 nejpalčivějších problémů se zařadila námi sledovaná témata destabilizovaného školství a omezování osobní svobody, na 13. příčce pak zdravotnictví. Zajímavě zde vyvstávají i problémy nezodpovědnosti ke klimatu či přírodě a přebujelé byrokracie či úřední moci. „Nižší naléhavost tématu zdravotnictví lze vysvětlit tím, že lidé jsou s ním relativně spokojeni. Přece jenom bylo od března 2020 vystaveno nejtěžší zatěžkávací zkoušce. Lidé cítí, že nyní je na čase řešit spíše ekonomické aspekty dopadů pandemie“, doplňuje Jan Burianec.
Kvantitativní průzkum STEM/MARK potvrzuje, že se lidé i nadále obávají pokračujících omezení svobodného života, většina pociťuje negativní důsledky omezení a přiklání se k co nejdřívějšímu návratu do svobodného normálu (je důležité upozornit, že data byla sbírána v druhé polovině května 2021). Postoje k očkování jsou rozpolcené tak, jak vidíme v mediálním prostoru. Převaha respondentů si myslí, že by očkování mělo být dobrovolné. Většina s očkováním souhlasí, ale mírně převažuje část, u níž hraje hlavní roli možnost svobodně žít před zdravotními přínosy. Ti, kteří s očkováním nesouhlasí, se dělí do čtyř rovnocenných skupin. První skupina (11 % lidí) s očkováním sice nesouhlasí, ale nechá se očkovat, aby nebyla vyloučena ze společenského života. Druhá skupina nesouhlasí s očkováním, ale pokud by bylo povinné, nechala by se očkovat. Třetí (14 %) se očkovat nenechá, dokud bude dobrovolné. A poslední čtvrtá (10 %) se bude vyhýbat očkování, i kdyby bylo povinné. Ti, co s očkováním nesouhlasí, nepovažují vakcíny za dostatečně prověřené, nebo mají obavy z vážných nežádoucích účinků. S omezováním svobody neočkovaných nesouhlasí tři čtvrtiny populace. „Ochota k očkování má od podzimu 2020 téměř lineární vzrůstající tendenci. Zdá se, že úspěch lze částečně připsat i komunikační kampani, které ale má stále rezervy a to především u mladších lidí“, komentuje výsledky Jan Burianec.
Celkově 14 % lidí deklarovalo, že se jejich život změnil znatelně k horšímu, mírně se zhoršil pro dalších 47 % lidí. Celkově lze vidět, že dopady na českou společnost jsou dalekosáhlé a napříč různými oblastmi života, pocitu bezpečí a osobní svobody. V hodnocení nejpalčivějších společenských problémů se na předních příčkách objevila témata, která s vývojem během pandemie mají také jasnou souvislost.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím internetového dotazování (online na Českém národním panelu) se zúčastnilo 1013 respondentů ve věku od 15 do 65 let reprezentující internetovou populaci. Sběr dat probíhal od 18. do 23. května 2021.
