Společnost NEWTON Media vypracovala analýzu Stereotypních atributů národnostních skupin žijících v ČR. Jejím cílem bylo identifikovat a kvantifikovat nejčastější stereotypy (jednotvárné, ustálené kontexty), se kterými jsou národnostní skupiny v médiích spojovány.
Důraz byl kladen na vývoj medializace těchto atributů v čase. Do analýzy vstoupilo cca 41 000 příspěvků o Vietnamcích, 46 000 o Ukrajincích a 10 000 o Albáncích. Klíčem pro výběr národnostních skupin byl mimo jiné pravidelný výzkum CVVM nazvaný Vztah Čechů k národnostním skupinám žijícím v ČR. Z výsledků z března 2013 vyplývá, že nejhůře vnímanou skupinou jsou Romové se známkou 4,24 (škála od 1 do 5 jako ve škole), druhou nejméně sympatickou skupinou jsou Albánci (3,66). Také početné menšiny Vietnamců (3,26) a Ukrajinců (3,57) se umístily ve spodní části tabulky mezi méně sympatickými skupinami.
Analýza zpracovávala mediální výstupy za posledních zhruba 13 let, od 1.1.2000 do 31.8.2013 a zahrnula: MfD, LN, HN, Právo, Blesk, Deníky VLP, Reflex, Respekt, Euro, Ekonom, Aktuálně.cz, ČT 1, TV Nova, Prima, ČRo 1 Radiožurnál.
Albánci
Nejčastější kontext medializace Albánců (2000-2013)
V případě albánské národnostní skupiny je mediální obraz v porovnání s oběma dalšími skupinami nejchudší. U Albánců dominuje kontext organizovaného zločinu, tedy obraz Albánce – člena narkomafie, případně Albánce páchajícího násilnou kriminalitu. Pro česká média byly atraktivní ještě příběhy kosovských Albánců v pozici uprchlíků. Během posledních 13 let nebyl zaznamenán žádný výrazný trend proměny mediálního zobrazování Albánců. Lze jen konstatovat, že v průběhu sledovaného období zájem českých médií o Albánce ustupuje a výskyt vytipovaných atributů klesá.
Ukrajinci
Nejčastější kontext medializace Ukrajinců (2000-2013)
Ukrajinci jsou vesměs prezentováni ve dvou hlavních polohách. Zaprvé jako nelegální dělníci a za druhé jako zločinci, kteří jsou zapojeni do násilné kriminality a organizovaného zločinu. Ukrajinský gastarbeiter je hojně líčen jako vykořisťovaná oběť svého zločineckého krajana. V souvislosti s Ukrajinci je v médiích četný i atribut „obchod s lidmi“, ať už se jedná o kuplířství, prostituci či tzv. novodobé otroky.
V průběhu sledovaného období sice dochází k utlumení hlavních negativních atributů a také k utlumení medializace Ukrajince gastarbeitera, negativní atributy však nejsou nahrazovány žádnými jinými, natož příznivými, kontexty – pozitivními stereotypy.
Vietnamci
Nejčastější kontext medializace Vietnamců (2000-2013)
Nejpestřeji je prezentována vietnamská komunita. Je s ní spojováno mnohem více kontextů než s Ukrajinci či Albánci. Velká pozornost je věnována jejich podnikatelské činnosti (stánky na tržnicích, kamenné obchody se smíšeným zbožím – „večerky“, bistra s rychlým občerstvením, vietnamské restaurace a nověji také nehtová studia apod.). Český Vietnamec je nejčastěji spojován s „prostředím tržnice“ a v rámci tohoto kontextu nadále přetrvává velmi silné zastoupení atributu „padělaného a nebezpečného zboží, daňových úniků a razií“. U méně zastoupených atributů „večerky“ a „nehtová studia“ jsme zaznamenali mírně rostoucí trend medializace. Atribut „vietnamská kuchyně“ doznal změny, a to od obrazu vietnamských bister s rychlým občerstvením k módním restauracím či bistrům s originální vietnamskou kuchyní. Zhruba pětina všech článků o „vietnamské kuchyni“ však problematizovala kvalitu a původ masa (nelegální jatka, psí maso apod.).
Vývoj atributů spojovaných s Vietnamci (2000-2013)
U Vietnamců došlo během sledovaného období k nejznatelnější proměně mediálního zobrazování. V negativním aspektu se medializace českého Vietnamce posouvá od „nelegálního a nebezpečného zboží“ a „tržnice“ směrem k organizovanému zločinu („drogové kriminalitě“). V roce 2013 média referují o Vietnamcích v souvislosti s „drogovou kriminalitou“ již stejně často jako o Vietnamcích v souvislosti s „prostředím tržnice“.
Vývoj atributů spojovaných s Vietnamci (2000-2013)
Na rozdíl od Ukrajinců a Albánců se však u Vietnamců objevuje i pozitivně laděný atribut nazvaný „integrace, druhá generace“. Jeho kulminace spadá do roku 2006, do doby před ekonomickou krizí. Média reflektují život zde narozených mladých a vystudovaných Vietnamců. V tomto kontextu jsou Vietnamci zobrazováni jako dobře integrovaní, pracovití, kladoucí důraz na vzdělání, dokonale česky mluvící apod. V médiích se objevují příklady úspěšných vietnamských studentů a také dětí, které pomáhají s integrací svým rodičům. Média silně akcentují znalost českého jazyka jako znak dobré integrace. Z grafu je patrný souběh atributů „integrace, druhá generace“, „pracovitost, slušnost, pořádkumilovnost“ a aktivity „Svazu Vietnamců v ČR nebo Česko-vietnamské společnosti“.
Vývoj atributů spojovaných s Vietnamci
Významným mezníkem medializace Vietnamců v ČR byly roky 2008 a 2009, kdy se začíná mluvit o dopadech ekonomické krize. Tehdy se média nejvíce zajímala o „vietnamského dělníka“. Předtím a poté byla jeho medializace nízká. V roce 2009 se šířily zprávy o vietnamských dělnících, kteří přišli o práci a čelili problému zadlužení či rozhodování o návratu do Vietnamu. V roce 2009 navíc vyhlásila česká vláda program tzv. dobrovolných návratů. V tomto období kulminovala rovněž medializace atributu „nelegální pobyt, práce načerno, převaděči“ a navíc zde byl nejčastěji zaznamenán atribut „rasismus, xenofobie“. Jinými slovy: v období, kdy se nejvíce psalo o vietnamských dělnících, kteří ztratili zaměstnání, se také nejčastěji objevovaly články, které explicitně pojmenovávaly problém rasismu a xenofobie české majority vůči vietnamské komunitě. V letech 2008 a 2009 k tomu stoupla medializace atributu „drogové kriminality“.
Závěr
V českých médiích se píše o vybraných skupinách zejména v problematických kontextech. Pozitivních informací je málo. Cizinci – vybrané národnostní skupiny jsou vykreslovány zejména v kontextech, kdy se pohybují na hranici nebo za hranicí legálního, normálního a běžného. Podporuje se tím stereotypní obraz neznámého a potenciálně nebezpečného cizince. U dvou skupin, Ukrajinců i Vietnamců, je výrazný atribut „nelegálního pobytu“, „práce na černo“ a „vyhoštění“. U všech skupin se do popředí dostává (či tam už je) také organizovaná kriminalita. V době, kdy roste počet příspěvků o cizincích, kteří se dostávají do dluhové pasti či „jenom“ ztratili zaměstnání, narůstá i reflexe xenofobních nálad ve společnosti. Platí, že mnohem častěji média referují o anonymních objektech (např. „albánský mafián“, „ukrajinský dělník“, „vietnamský stánkař“) než o konkrétních subjektech, které by se sami prostřednictvím médií vyjadřovali ke svému životu či k událostem, o nichž se v médiích píše.
